Ulice V Holešovičkách byla od třicátých let, kdy se celá lokalita začala rozvíjet, až do poloviny 70. let 20. století relativně klidnou čtvrtí. Ulice tvořila hlavní urbanizační osu celé lokality a od roku 1936 až do roku 1975 zde existovala důležitá tramvajová trať. Zástavba byla a je převážně vilová. To se změnilo po roce 1975, kdy byla celá lokalita silně a dosti negativně poznamenána nejprve stavbou a pak zahájením provozu Severojižní magistrály, čímž se z ulice V Holešovičkách stala rušná městská dálnice. Od 90. let se situace dále zhoršuje, jak přibývá v Praze automobilů a jejich jízd. V souvislosti s plánovaným zahájením provozu tunelu Blanka se vyskytují oprávněné obavy z dalšího zhoršení životního prostředí v lokalitě. Co s tím?

Ulice V Holešovičkách s tramvajovou tratí v době po roce 1936.

Nabízí se dosti nákladné, ale velkorysé řešení, jak ulici V Holešovičkách zklidnit a aspoň částečně jí vrátit původní podobu z doby před rokem 1975. V takovém případě by bylo možné ulicí V Holešovičkách vést nejen autobusové linky, ale i tramvajovou trať. Předpokládá to ovšem vybudování tunelu, do kterého by byla svedena veškerá tranzitní doprava od mostu Barikádníků na severovýchod Prahy do Liberecké ulice.

Tunel V Holešovičkách - Vychovatelna

Návrh je vypracován ve čtyřech variantách. Jedná se o ražené nebo hloubené tunely, případně kombinaci ražených a hloubených úseků. Vzhledem k historickému významu křižovatky Vychovatelna jsou varianty pojmenovány podle československých parašutistů. Průběhy tunelových trub jsou zakresleny pouze schematicky, skutečné trasování bude samozřejmě záležet na konkrétních geologických podmínkách v místě.

První dvě varianty předpokládají trvalé převedení trasy Městského okruhu do směru

Tunel Blanka - Troja - Tunel Vychovatelna - Liberecká - Kbelská - Průmyslová - Jižní Spojka,

To je alternativou pro případ, že by se nestavěla zamýšlená a dosti megalomanská východní část Městského okruhu přes Balabenku, Jarov a Malešice, vyžadující šílené, z větší části hloubené tunely a krkolomné bláznivé křižovatky. Lze se totiž oprávněně domnívat, že na tak velkou investiční akci totiž město Praha stejně v dohledné době nebude mít peníze, takže uvedený návrh by mohla být levnější náhradní varianta - je tady jen jeden tunel přibližně 2 - 2,5 km dlouhý (tedy tunely jsou podstatně kratší) a dále se využívá již vybudovaných kapacitních komunikací. Po zprovoznění tunelu Blanka a zatunelování úseku V Holešovičkách by tak Městský okruh byl v podstatě hotov. Předejde se tak rozsáhlé devastaci městského území stavbou dalších částí kontroverzního okruhu a následné zátěži z provozu individuální dopravy.

Varianta Kubiš. Částečně ražený (pod Bílou skálou), a částečně hloubený (pod ulicí V Holešovičkách) tunel. Varianta vyžaduje úpravu křižovatky Pelc-Tyrolka a zřízení krátké spojovací komunikace podél areálu ČVUT. Při přetrasování okruhu je to nejspíš optimální varianta z hlediska stavebních nákladů, vyžaduje ovšem komplikace při stavbě - omezení v ulici V Holešovičkách.

Varianta Gabčík. Zde je tunel celý ražený. To je nákladnější, ale citlivější k okolí - obyvatelé ulice V Holešovičkách nebudou rušeni stavbou tunelu a není nutné během stavby omezovat provoz v této ulici. Úprava křižovatky Pelc-Tyrolka je zhruba stejná jako u předchozí varianty.

Další dvě varianty umožňují do budoucna dostavbu Městského okruhu v původně zamýšlené variantě, tedy

Tunel Blanka - Troja - Povltavská - Balabenka - Jarov - Malešice - Jižní Spojka.

Varianta Valčík. Asi nejjednodušší, nejlevnější a nejrychleji postavitelná varianta tunelu, představující ovšem největší zátěž okolí při stavbě. A také největší stavební omezení provozu.

Varianta Opálka. Totéž řešení, ale v nákladnější, ražené podobě. Omezení provozu při stavbě se týká jen ústí tunelových trub.

Starší varianta, kterou máme na webu od roku 2009, prakticky totožná s variantou Opálka.

Všechny varianty umožňují vedení tramvajové trati ulicí V Holešovičkách, ovšem nedílnou součástí realizace tramvajové trati je přestavba křižovatky Vychovatelna.

Protože varianty Kubiš a Valčík jsou v úseku pod křižovatkou Vychovatelna hloubené, je možné u těchto variant zřídit i nájezdové a výjezdové rampy do tunelu ze Zenklovy ulice. Není zřízena rampa zleva z ulice V Holešovičkách kolem Bulovky dolů na náměstí Na Stráži, protože v tomto směru můžou vozidla použít jižněji umístěnou trasu Povltavskou ulicí.

Přestavba viz níže.

Zklidnění ulice V Holešovičkách

Svedením velké části provozu do tunelu bude na povrchu bude vyloučena většina tranzitní dopravy, zůstane tam jen doprava do Kobylis, Ďáblic a Bohnic, která ovšem představuje jen zlomek toho, co tudy dnes jezdí na dálnici D8. Předpokládá se běžná dvouproudová městská ulice, kdy jeden pruh bude pro jízdu a druhý pro parkování. Na středním pásu bude možné zřídit (obnovit) tramvajovou trať.

Jedno z možných řešení ulice V Holešovičkách s tramvajovou dopravou. V této variantě lze tramvajový pás použít i pro doplňkovou autobusovou dopravu. Je také možné zřídit trolejové sloupy po stranách ulice, koleje dát blíže k sobě a tramvajový pás zatrávnit.

V neposlední řadě lze zbourat i nepříliš vzhledný betonový most ve Valčíkově ulici a zřídit standardní úrovňové křížení, včetně přechodů pro chodce.

Přestavba křižovatky Vychovatelna

Redukce provozu v ulici V Holešovičkách nabízí i možnost zcela nově vyřešit odpudivou a monstrózní křižovatku Vychovatelna. Odstraněním nevzhledných mostních staveb a terénními úpravami tu může místo rušné autostrády s bariérovým efektem vzniknout městská křižovatka řízená světelnou signalizací, s přestupním bodem městské dopravy na náměstí Na Stráži. Ten budou využívat zejména návštěvníci nedaleké nemocnice Na Bulovce.

Úrovňová křižovatka Vychovatelna s tramvajovým trojúhelníkem. Je vyznačena poloha tramvajových zastávek. Ulice Vosmíkových je nově napojena do náměstí Na Stráži tak, aby plynule přecházela přímým směrem do pravého pruhu ulice Zenklovy.

Nepředpokládá se tedy budování další tunelové stavby - Libeňské spojky.

Stejné řešení, ale doplněné o vjezdy a výjezdy do tunelu pod křižovatkou Vychovatelna.

Obě varianty vyžadují terénní úpravy a změnu trasování Zenklovy ulice, přičemž uvolněné pozemky lze využít pro zeleň nebo rozumnou zástavbu. Polohu nejspíš změní i pomník operace Anthropoid, umístěný v prostoru křižovatky.

Davídkova ulice je nově zaústěna do ulice Liberecké pomocí kruhového objezdu, je možná i světelná křižovatka tvaru T. Výjezd z tunelu v Liberecké ulici je zakreslen jen schematicky, možná bude muset být z technických důvodů umístěn poněkud výše. Plochy kolem nové křižovatky lze využít jako veřejnou zeleň, případně tam lze postavit něco rozumného a městotvorného.

Poslední aktualizace 19. 02. 2014

NAHORU