Trolejbusy v Praze

 

 

 

 

Trolejbusy v Praze dříve

 

Trolejbusy jinde

 

Návrat trolejbusů do Prahy

 

Kolejová doprava

 

Dění v Praze a okolí

 

Web

 

Kontaktní informace

www.trolejbusyvpraze.net

Vytvořil:    Antar    2007 - 2017

mail:   antar@trolejbusyvpraze.net

 

Technické informace

Kliknutím na záhlaví "Trolejbusy v Praze" se vždy dostanete na úvodní stranu - index.

Rozlišení monitoru na šířku:

800 px - použitelné, ale velmi omezeně (nedoporučuje se),

1024 px - dobře použitelné,

1280 px nebo vyšší - optimální, hlavně kvůli větším obrázkům a mapám, kterých je na webu docela dost.

 

Externí odkazy

 

 

Mimopražská trolejbusová archeologie

Nejen Praha zrušila v 70. letech trolejbusový provoz, a nejen Praha usilovala na přelomu 80. a 90. let o jeho obnovení. Podobný osud postihl i města České Budějovice a Děčín. A zatímco Budějovice po letech svůj elektrický provoz MHD obnovily, Děčín zatím nikoliv. Zavést trolejbusy se pokoušela i Třebíč, i tady to však přes slibný počátek skončilo nezdarem. Ve všech jmenovaných městech ovšem trolejbusy zanechaly svoje stopy, dodnes v terénu zřetelně patrné.

V této části webu se věnujeme především tratím kdysi existujícím, které byly zrušeny a dosud neobnoveny, případně tratím, které byly rozestavěny a nedokončeny. Tratě dnes provozované předmětem našeho zájmu nebudou, a když ano, tak jen okrajově.

 

 


České Budějovice


Současný trolejbusový provoz v Českých Budějovicích vznikl na přelomu 80. a 90. let v souvislosti s budováním jaderné elektrárny Temelín, kam měla vést z Budějovic meziměstská trolejbusová trať. Součástí projektu byla obnova vnitroměstské sítě. Tím se vlastně v modifikované podobě navázalo na původní trolejbusovou síť z let 1948-1971. Trať do Temelína a Týna nad Vltavou nakonec nebyla vybudována, ale trolejbusy tvoří v tomto městě se 100 000 obyvateli základ sítě MHD.

Jedna významná historická trať ovšem dosud obnovena nebyla. A právě na ní zůstala řada památek na staré trolejbusy.

V plánech města České Budějovice se ovšem myšlenky na její výstavbu pravidelně objevují, dnes to ovšem naráží na legislativní obtíže. Rudolfov je samostatným městem, Budějovice by tudíž mohly financovat pouze výstavbu části trati na svém katastrálním území. A Rudolfov je příliš malým městem na to, aby jeho rozpočet financování výstavby té své části trati utáhl.  Mohl by pomoci kraj, ale jak se zdá, není zájem... Uvažuje se tedy alespoň o výstavbě části trati do Vráta, tedy k hranicím města České Budějovice.

NAHORU


Děčín

 


Trolejbusový systém v Děčíně vznikl v roce 1950 a během tří let byly pokryty takřka všechny základní směry. Tento rozsahem malý provoz byl do kopcovitého terénu velmi vhodný, ovšem časem se ukázalo, že poněkud předběhl svou dobu. Stísněné poměry města sevřeného údolím řeky Labe, nedostatečná a nekvalitní komunikační síť, rostoucí individuální automobilismus a nízké podjezdy pod železničními tratěmi, to vše bylo zdrojem komplikací a provozních problémů. K tomu se přidala levná sovětská ropa, což v roce 1967 vedlo k rozhodnutí provoz zrušit. V roce 1970 byla zrušena trať přes Rozbělesy. 14. 12. 1973 byl provoz v celé síti ukončen a nahrazen autobusovou dopravou, která tvoří MHD v Děčíně dodnes.

Město má asi 54 000 obyvatel a komunikace s výrazným stoupáním, které leckde dosahuje odhadem 9-10 procent. Ve městě se dodnes dochovalo až neuvěřitelné množství různých památek a stop po trolejbusovém provozu.

Hertlova přehledná mapa trolejbusové sítě v Děčíně.


 

V současné době Děčín o trolejbusech zatím neuvažuje. Dopravní situace ve městě se ovšem zvolna zlepšuje, v roce 1985 byl vybudován nový most přes Labe a v letech 2001-2004 probíhala modernizace nádraží a železniční trati Praha - Drážďany, takže nízké podjezdy pod tratí jsou již také většinou minulostí. Podmínky by tedy byly rozhodně lepší než v 60. letech. Uvidíme, zda se někdy v budoucnu návrat trolejbusů podaří.

Další informace:

NAHORU


Třebíč


Třebíč je město s asi 40 000 obyvateli, vybudované v členitých podmínkách na svazích údolí řeky Jihlavy. Jádro města sevřené ve skalnatém údolí, vysoko nad ním položená sídliště a výrazné sklony komunikací jsou pro tohle město typické. Není divu, že se i zde objevily myšlenky na stavbu trolejbusové sítě. I zde sehrála jistou roli jaderná elektrárna - tentokrát Dukovany. V souvislosti s ní došlo v 80. letech k významnému nárůstu počtu obyvatel v sídlištích.

Někdy v roce 1986 se objevily první úvahy, následně byl vypracován projekt trolejbusové sítě, která měla ve dvou etapách výstavby zajistit všechny základní přepravní směry ve městě. Současně s tím probíhala výstavba průtahu městem - dnešní ulice Bráfova a Sportovní. Na tomto průtahu a na navazující Hrotovické ulici byly již s předstihem připraveny sloupy pro upevnění trolejového vedení a osvětlení.

 

Návrh linkového vedení trolejbusů v Třebíči z roku 1991.


 

Na jižním konci Hrotovické ulice se předpokládala vozovna pro 30 trolejbusů. Realizace celého záměru se zprvu plánovala v letech 1994 - 1999. Záměr se však odsouval a z mnoha důvodů se ho nepodařilo dotáhnout do konce. Jedním z nich bylo hrozící zadlužení města. Posléze bylo rozhodnuto o zastavení projektu a v MHD byla dána přednost plynovým autobusům. Uplatňují se zde mj. vozy TEDOM, které se zde v Třebíči vyrábějí.

Všechny snímky byly pořízeny 21. 8. 2009.

Řeka Jihlava s bazilikou a s židovskou čtvrtí Zámostí (nábřeží vpravo). Obnova této čtvrti, zapsané v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, v letech 2000 - 2003, byla finančně náročná. Možná i to byl jeden z důvodů, proč se ustoupilo od budování trolejbusové sítě.
Je to škoda, protože právě v kopcovitém terénu Třebíče mohly trolejbusy uplatnit své schopnosti lépe, než vozy se spalovacími motory, ať už naftovými nebo plynovými.


Pohled na autobusové nádraží a hlavní průtah městem.


Značné výškové rozdíly i na hlavních komunikacích - terén jako stvořený pro trolejbusy.


 

Další informace o rozvoji dopravy v tomto městě a regionu:

Ke stažení: projekt trolejbusové sítě v Třebíči - SUDOP Brno, 1991, soubor .pdf, 683 kB

NAHORU