Trolejbusy v Praze

 

 

 

 

Trolejbusy v Praze dříve

 

Trolejbusy jinde

 

Návrat trolejbusů do Prahy

 

Kolejová doprava

 

Dění v Praze a okolí

 

Web

 

Kontaktní informace

www.trolejbusyvpraze.net

Vytvořil:    Antar    2007 - 2017

mail:   antar@trolejbusyvpraze.net

 

Technické informace

Kliknutím na záhlaví "Trolejbusy v Praze" se vždy dostanete na úvodní stranu - index.

Rozlišení monitoru na šířku:

800 px - použitelné, ale velmi omezeně (nedoporučuje se),

1024 px - dobře použitelné,

1280 px nebo vyšší - optimální, hlavně kvůli větším obrázkům a mapám, kterých je na webu docela dost.

 

Externí odkazy

 

 

Metro na Proseku a v Letňanech


Špatně navržený a postavený úsek metra C

"...Metro je přece jen díra v zemi, kterou vám slovy klasika nemůžou vzít. Tedy pokud už stojí. Bohužel vám ji ale pak nemůžou vzít ani v případě, že je špatně navrženo. A to už je horší zjištění."

Ing. Martin Šubrt

Prodloužení metra C do Letňan bylo uvedeno s velkou slávou do provozu v roce 2008. Mělo definitivně vyřešit dopravní obslužnost velkých sídlišť Severního města Prosek a Letňany. Ale postupem času se ukázalo, že tento pompézní a předražený úsek metra způsobuje dnes více problémů, než jich měl vyřešit. Také tady se jedná se o názorný příklad špatně postavené trasy metra, u jejíhož vzniku hrály roli zcela jiné faktory, než zájem cestující veřejnosti.

Úsek metra C se stanicemi Střížkov, Prosek a Letňany stál kolem 16 miliard Kč a stal se do jisté míry ukázkou architektonického exhibicionismu. Už na první pohled nás ohromí skleněná konstrukce stanice Střížkov - za 3,5 miliardy, přezdívaná "velryba", nebo "rybí kostra", jejíž budování muselo být staticky náročnou záležitostí. Dále velký autobusový terminál na konečné stanici Letňany, zející většinou prázdnotou. 14 m široké nástupiště stanice Letňany, s vestibulem ústícím do podchodu s východy do polí, daleko od sídliště, které má obsluhovat.

Takhle to je dnes. Špatně.


Na této mapě vidíme trasu a rozmístění stanic metra C v oblasti Severního Města. Nelze si nevšimnout těchto skutečností:

  • Stanice Kobylisy a Ládví jsou umístěny v přirozených centrech městských celků. Až po Ládví je tedy vše v pořádku. Situace se lomí někde v místě tečkované čáry.

  • Stanice na Proseku už jsou z hlediska dojížďky metrem C do centra sporné - zejména ze stanice Prosek je lepší jet povrchovou dopravou dolů k B, než to objíždět přes Kobylisy.

  • Naprosto mizerné umístění stanice Letňany, která má obsluhovat letňanské sídliště - je umístěna daleko od sídliště v polích, s obtížnou pěší docházkou a značnou vzdáleností od přirozeného centra sídliště, kterým je místní nákupní centrum vedle Tupolevovy ulice. To je nejvážnějším prohřeškem celé realizace.

  • Obyvatelé letňanského sídliště jsou tedy nadále nuceni dojíždět k metru povrchovou MHD. Páteřními linkami tam jsou zejména linky 140, 158 a 195, ty však zároveň směřují přirozenějším směrem k metru B ke stanicím Vysočanská, Českomoravská a Palmovka. V mapě jsou tyto silné směry vyznačeny bílou barvou. K tomu ještě uvážíme jízdní dobu metrem ze stanice Letňany obloukem přes Ládví, která vychází nepříznivěji, než kombinace bus + metro B.  Cestujícím se prostě mnohdy nevyplatí po pár minutách jízdy vylézat z autobusů na terminálu Letňany, a pokračují v cestě dále k metru B. To je příčinou, že metro C není dostatečně vytíženo. Že lidé prostě nadále spádují jinam - na Palmovku, na Českomoravskou, protože s přestupem na linku B se dostanou do centra rychleji.

Tento chybný odhad, nebo spíše ignorování přirozených vztahů v sídlištích ve prospěch jakýchsi "jiných zájmů", má ovšem fatální důsledky.  Metro totiž nebylo náležitě vytíženo (navzdory očekávání a proklamacím) již od samého počátku provozu v květnu 2008.  Záhy se ukázalo, že provozní náklady jsou zkrátka na tak malou zátěž příliš vysoké. Na lince C tak bylo již po roce provozu nutné zavést pásmový provoz, v úseku Ládví - Letňany jezdil každý druhý vlak, čímž se metro v tomto úseku stalo ještě méně atraktivní. Teprve v roce 2015 došlo na posílení metra v letňanské oblasti a pásmový provoz byl aspoň v ranních špičkách pracovních dní zrušen. Samo o sobě metro nenaplní ani velké sídliště Prosek, které by jinak bylo pro metro vhodným celkem, pokud by ovšem bylo metro trasováno lépe. Navíc cestující z Proseka mají možnost využít dalších páteřních tangenciálních autobusových linek 152, 177 a částečně 183, kterými se opět dostanou k výhodnějšímu metru B. Tyto dlouhé linky není možné jen tak omezit nebo zrušit, zajišťují důležitá tangenciální spojení po obvodových čtvrtích Prahy, a v dotčené oblasti musí tedy do značné míry kopírovat trasu metra C a odnímají mu tak další cestující. Což je dost tristní na to, že nás tahle sranda stála 16 miliard. Pěkně to popsal Martin Šubrt v článku Causa Letňany z roku 2009, kde je uvedena celá řada dalších podrobností, v širších historických souvislostech.

Je tady i další problém. Často se argumentovalo tím, že prostor kolem stanice metra Letňany bude jednou zastavěn, vzniknou tam byty, kanceláře, atd. a ty to metro naplní. Z nástupem ekonomické krize tyto hlasy víceméně utichly, jedna věc je však jistá. Spádovost k metru B by tak jako tak zůstala, a s rostoucí zástavbou by ještě zesílila. To znamená opět provozovat jakýsi zdvojený dopravní systém - autobusů v oblasti rozhodně neubyde. A pokud by vzrostly intenzity tak, aby se metro v Letňanech naplnilo, způsobíme obrovské problémy na Kobylisích, kde by již metro nemuselo stačit pobírat zátěž od Bohnic a Čimic, pro kterou bylo určeno především...

Dalším problémem se ukazuje být ukončení frekventovaných příměstských linek PID na stanici Ládví, tedy vlastně uprostřed obytné čtvrti. Tento problém nabyl na významu v souvislosti s integrací Mělnicka do Pražské integrované dopravy v roce 2015. Množství autobusů ukončených nově na Ládví místo původních Holešovic výrazně vzrostlo a bylo předmětem stížností místních obyvatel, kteří požadovali převedení konečné stanice linek PID na terminál Letňany. Ten prázdný terminál je trnem v oku kdekomu a kdyby šlo jen o něj, k ukončení takového počtu linek by byl optimální. Ale není. Problém je, že díky konfiguraci terému, sídliště a trasování metra by se odklon linek PID na Letňany, s jízdou metrem o tři stanice delší, projevil prodloužením cestovní doby Mělník - centrum Prahy tak o 15 až 20 minut. A o to nikdo z příměstských cestujících nestál, takže se tady naplno vyjevila nevýhoda toho dlouhého protáhlého oblouku metra Střížkov - Prosek - Letňany.

Přitom se to dalo udělat lépe - třeba s trasou B...


Problémy zmíněné výše přitom nemusely vůbec vzniknout, kdyby se respektovaly přirozené vazby a spádovost v oblasti. Mapa ukazuje hypotetickou situaci, jak by vypadala obsluha sídlišť Prosek a Letňany větví metra B. (Existuje i myšlenka obsluhy Proseka severním koncem zamýšleného metra D, vedeného od náměstí Míru přes Žižkov a Vysočany.)

  • Vybudování nové větve trasy metra B odbočkou z Českomoravské, se stanicemi Prosek a Letňany. Přirozená spádovost k metru B je tak zachována.

  • Umístění nových stanic metra v přirozených centrech sídelních celků. Na Proseku je v tomto návrhu pouze jedna stanice, ražená, ve větší hloubce, zato se dvěma vestibuly, umístěná v těžišti sídliště. Podobné je to v Letňanech, stanice metra je hloubená, umístěná pod parkem mezi nákupním centrem a Tupolevovou ulicí, pěší docházková vzdálenost z většiny sídliště nepřevyšuje 5 minut. U stanice by vznikl přiměřeně velký dopravní terminál, vešlo by se i záchytné parkoviště. Další malý terminál může vzniknout u stanice Prosek B. Tak by bylo zajištěno, že metro se stane v oblasti skutečně dominantním dopravním prostředkem umožňujícím cestování bez přestupu až do samého centra Prahy. Je tedy umožněna podstatná redukce návazné dopravy.

  • Protože se jedná o větev trasy B, ve špičce i v sedle by jezdil v úseku Českomoravská - Letňany každý druhý vlak. Vlaky jsou proloženy s větví na Černý Most. Napájecí linky se tak redukují pouze do úseku Čakovice - Letňany, jinak se povrchové linky změní na doplňkovou dopravu ke stanicím metra.

  • Je zachována tangenciální autobusová (trolejbusová) trasa, která již nekopíruje metro, ale vytváří doplňkové spojení částí Severního Města mezi sebou i mezi různými trasami metra. Je tak možné redukovat dříve silnou autobusovou linku na Palmovku, i další linky v oblasti, které teď budou místo Palmovky a Českomoravské končit u stanice metra Letňany B (větší část), nebo Prosek B (menší část).

  • Na trase větve B je možné, pokud to sklonové podmínky a finanční možnosti dovolí, doplnit stanici Nádraží Vysočany pro zlepšení návaznosti na příměstskou železniční dopravu. Akci by bylo vhodné spojit s celkovou přestavbou a modernizací stanice Praha-Vysočany.

 

Ale šlo to lépe i s trasou C...


I poněkud méně výhodná obsluha metrem C se dala realizovat citlivěji.

  • Možností bylo postavit metro C trochu kratší, než jak je vybudováno dnes. Znamenalo by to kratší jízdní dobu linky C do centra města.

  • Na Prosek dát jen jednu stanici metra - doprostřed sídliště, aby většina sídliště byla v docházkové vzdálenosti.

  • Analogicky to udělat v Letňanech - tam opět umístíme stanici do sídliště mezi nákupní centrum a Tupolevovu ulici - v docházkové vzdálenosti.

  • Metro by bylo v této variantě pro obyvatele atraktivnější. Dojížďka k metru B by tedy asi nadále přetrvávala, ale byla by slabší, než je dnes.

  • Obsluha křižovatky Prosek (v místě dnešní stanice metra) by se vynecháním stanice metra nezhoršila, naopak by tam byla volba jet povrchovou MHD pouze 1-2 zastávky k metru C i B.

  • Autobusové (trolejbusové) linky by již tolik nekopírovaly metro, ale byly by spíše jeho doplňkem. Spojení na Palmovku by zůstalo zachováno.

  • Terminál Letňany u Tesca by se dal využít i pro linky PID od Mělníka, takže Ládví by bylo bývalo nadměrné autobusové zátěže ušetřeno.

Vidíme, že i toto řešení by bylo bývalo lepší, než to, co bylo nakonec vybudováno. Náprava tohoto stavu je patrně již nemožná, nebo by se minimálně prodražila o dalších několik desítek miliard...

Nicméně...

"Nebojme se zítra napravit to, co jsme zvorali dnes."

Ing. arch. Eva Jiřičná

 

 

Příčina problémů - podivné záměry pražské radnice v éře 2002 - 2010

Nabízí se otázka, proč byl celý projekt takto zmršen. Metro se nestaví na rok nebo dva. O jeho možnostech v oblasti Proseka a Letňan se hovořilo už dávno předtím, první úvahy spadají do období počátků metra v Praze vůbec. Z různých variant byla nakonec vybrána ta naprosto nejhorší.

Důvodem je, že tady byly jednoznačně upřednostněny zcela jiné zájmy, než zájmy rozumného rozvoje města, v něm bydlících obyvatel a cestující veřejnosti. Zájmy pozemkových vlastníků, zájmy různých investorů budujících obchodní centra, hypermarkety a jiné aktivity, zájmy stavebních firem… Tato uskupení jsou často propojena s politiky a správou města. Vzpomeňme z éry 2002 -2010 např. na Bémova přítele Romana Janouška, pozemkového magnáta...  Měl někdo jako on vliv na to, co se děje nebo mělo dít v Letňanech? Pak se nelze divit, že jsou do územního plánu zanášeny projekty, jejichž význam pro město je sporný či dokonce kontraproduktivní. Lze pozorovat i značnou ochotu kvůli podobným zájmům změnit již schválený územní plán. Odborné studie, analýzy a kritické názory jsou často ignorovány, nebo aspoň odsouvány do pozadí. Rozhodnutím "shora" vznikají podivnosti, u kterých je již v době realizace jasné, že budou muset být v budoucnu opět s vysokými náklady napravovány, pokud bude ovšem nějaká náprava vůbec možná. Pak není divu, že často chybějí prostředky na jiné, potřebnější věci, a že nám vznikají dopravní systémy se značnými provozními náklady, neodpovídajícími skutečné přepravní poptávce. Ale co, hlavně že se staví. Aspoň bude někdo mít větší zisky.

Proč tedy byla vybudována stanice metra umístěná 600 m od jižního konce sídliště, kdesi v polích, s mizernou pěší dostupností a 1500 m od přirozeného centra sídliště Letňany?

  • Kvůli megalomanskému výstavišti v prostoru mezi Letňany a Kbely, které si pražský magistrát pod vedením někdejšího primátora Pavla Béma (2002 - 2010) vyfantazíroval, a kde chtěl pořádat mezinárodní výstavní akce typu veletrhů v Lipsku nebo Paříži. Investice do tohoto gigantického areálu se tehdy odhadovaly na minimálně 5 miliard Kč. Projekt zkrachoval, protože se nenašel vhodný investor, který by areál vybudoval. Přitom je dnes jisté, že v tomto prostoru žádné megavýstaviště nebude.

  • Kvůli možnosti pořádání Olympijských her v Praze. Akce sama o sobě nesmírně nákladná, velikášská a vlastně zbytečná. Zeptejte se v Barceloně nebo v Pekingu, co potom s množstvím jednorázově vybudovaných a posléze, když olympiáda skončila, nevyužívaných a chátrajících sportovišť a zařízení. A když padla myšlenka megavýstaviště, pospíšili si pražští radniční vykukové s tím, že u metra v Letňanech bude olympijská vesnice, doplněná sportovišti, ale také administrativními a komerčními objekty… Do propagace a podpůrných projektů pod názvem "Praha olympijská" bylo zbytečně investováno 100 miliónů Kč a v roce 2008 byl projekt raději ukončen, protože začala ekonomická krize.  

  • Kvůli jiným "vzdušným zámkům" (např. navrhovaný univerzitní kampus, kanceláře, byty, komerční zóny, pro které se nikdy nenašel pořádný investor) nebo kvůli zhodnocení pozemků. Stačí k nim přece přivést metro a následně prolobbovat a nechat schválit změnu územního plánu - tedy změnit jejich určení z pozemků např. zemědělských na stavební. A jejich cena ihned několikanásobně vzroste.

Tedy ve skutečnosti proto,

  • aby jednou za 14 dní dovezlo několik tisíc návštěvníků na nějakou komerční výstavu či veletrh,

  • aby po dobu 14 až 30 dnů v roce s pravděpodobností opakování jednou za 100 let dopravilo návštěvníky Olympijských, resp. Paralympijských her (které nakonec v Praze nejspíš nikdy nebudou),

  • aby se nějakému spekulantovi či vlastníkovi pozemků tyto pozemky náležitě zhodnotily,

  • aby si tehdejší vedení pražské radnice postavilo pomník svých "úspěchů" za 16 miliard Kč,

... zatímco sídliště se stovkami bytů je metrem prakticky neobslouženo a 16 000 obyvatel Letňan je denně nuceno použít na cestu k metru návaznou autobusovou dopravu.

Klasický příklad blbosti a krátkozrakosti městských zastupitelů a radních, chamtivosti a postoje "po nás potopa"... Praha je sice relativně bohatá, ale to přece neznamená (a nemělo by znamenat) právo mít velké oči a nekriticky a bez rozmyslu realizovat megalomanské a nesmyslné stavby, které často nemají funkční ani ekonomické opodstatnění a v konečném důsledku poškozují město na mnoho desetiletí.

Nesmyslnost celého ukončení trasy C v polích u Letňan nakonec nabyla skutečně bizarní podoby. Proti úřední a magistrátní zvůli se totiž postavila sama příroda - v podobě početné místní populace vzácných a chráněných syslů, žijících právě v prostoru letiště mezi Letňany a Kbely a v jeho okolí, těsně u stanice metra. Z podnětu ekologů a ochránců přírody a za vydatného přispění letňanského starosty byla nakonec lokalita v roce 2007 prohlášena za národní přírodní památku, což veškeré megalomanské plány v oblasti prakticky znemožňuje. Ovšem jen do doby, než se podaří tuto ochranu nějak prorazit nebo obejít...

 

Poslední aktualizace 18. 10. 2017

NAHORU