Architektura tramvajových tratí
Při budování tramvajových tratí
často narážíme na různé předsudky a kusé informace, které můžou dobré dílo
zhatit. Obvykle se setkáme s odporem části obyvatel proti výstavbě tramvajové
tratě - že prý je tramvaj "příliš hlučná", nebo že dokonce ubere značnou část
parkovacích míst pro gumokolové miláčky místních občanů! Přesně to se před pár
lety vyskytlo na sídlišti Na Dědině, kde občané tvrdošíjně odmítali
připravovanou tramvajovou trať! Podobné peripetie také již několik let provázejí
zamýšlenou tramvajovou trať do Bohnic apod.
Takže právě pro tuto část obyvatelstva,
která má z nějakého důvodu obavy, že po vybudování tramvajové tratě se jim
zhorší životní prostředí, tady máme několik názorných příkladů, že se opravdu
není čeho bát. ;-)
Architektura
Velká
pozornost je dnes věnována architektonickému ztvárnění a začlenění
tramvajové tratě do městské krajiny. Tramvaje tak mají výraznou městotvornou
funkci.
 
Tramvajová trať v památkové zóně v Praze na Újezdě. Za
pozornost stojí povrchy vozovek a chodníků, provedení zastávky, i stylizované
ozdobné provedení trolejových sloupů a pouličních lamp. Koleje mají
protihlukovou úpravu, takže tramvaj je zde velmi tichá.
 Prakticky
stejné historizující sloupy trolejového vedení, integrované s veřejným
osvětlením, na rekonstruované křižovatce Výtoň.
 Dláždění
z betonových barevných dlaždic je hitem dnešní doby při výstavbě nejen
tramvajových tratí. Smyčka Sídliště Barrandov.
  Tramvajová
trať v zeleni - v aleji na Mariánských hradbách poblíž zastávky Pražský hrad.
 Charakter místa podtrhuje i mozaikový povrch
chodníků a kamenná žulová zádlažba kolejí.
 Zastávka
Poliklinika Barrandov. Na sídlištích mají architekti více tvůrčích možností a
arch. Patrik Kotas toho zde také náležitě využil. Tramvajová trať na Barrandov
byla vybudována jako vzorová trať, s patřičnou publicitou. Vypadá to honosně a
draze, ve skutečnosti jsou náklady na zbudování takové zastávky jen malým
zlomkem skutečných nákladů vynaložených na barrandovskou trať.
 Největší
položku stavebních nákladů totiž spolykal dlouhý tramvajový most přes Růžičkovu
rokli, budovaný v dosti náročných geologických podmínkách...
Pokud ovšem na trati nejsou zapotřebí
žádné krkolomné stavby, jde takového nebo podobného stavu docílit i s výrazně
skromnějším rozpočtem.
  Zastávky tramvají se tak stávají výraznými orientačními body v městském intravilánu.
Červené Chaplinovo náměstí a bílá konečná Sídliště Barrandov. I
trolejové sloupy a stožáry můžou mít atypickou podobu. Zde jsou eliptické brány využity
současně pro osvětlení i jako nosníky skleněné střechy zastávky, která současně
tvoří protihlukovou stěnu.
  Jde
to ovšem i skromněji, jak dokazují snímky z rekonstruované Sokolovské ulice v
Praze.
 Kdysi
nevzhledná komunikace dostala použitím různých povrchů a textur zcela nový
vzhled. A došlo i ke zklidnění automobilového provozu.
  Trať rekonstruovaná po povodni v dolní části Sokolovské ulice
- v Karlíně. Pěkně působí mj. zeleně natřené trolejové sloupy a úpravy chodníků.
 Zde
je vidět relativně nový způsob budování zastávek - zastávkový mys ve stanici
Křižíkova.
Tratě s otevřeným
svrškem
  Hitem
posledních let se stává i v Praze to, co např. v Brně a Ostravě znají již dávno.
I Praha objevila výhody otevřeného svršku s klasickými železničními kolejnicemi
S49. Výhodou je levnější stavba, výrazné snížení hlučnosti, lepší jízdní
vlastnosti, i možnost vyšších rychlostí. Trať v Zenklově ulici.
  A
vypadá to pěkně a moderně i bez zákrytu, trať působí "rychlodrážním" dojmem. Ani
zastávky nejsou problémem. Zastávky Bulovka a Vychovatelna.
 Největší
pražská tramvaj, Škoda 15 T, zvaná "stodola", na trati u libeňské Vychovatelny
podjíždí most Severojižní magistrály. Za pozornost stojí i upevnění trolejí na
"tlačném" výložníku.
Ukázky zatrávněných
tramvajových tratí
Zatrávnění je velmi efektní, vylepšuje
mikroklima v místě a má výrazné hlukově-tlumící účinky, zejména ve spojení s
dalšími prvky kolejového svršku. Má ovšem jednu nevýhodu - asi tak jednou za 10
let se musí obnovit podbití a upevnění kolejnic, případně upravit geometrie
koleje, takže se musí trávník snést, provést potřebné práce a opět založit nový
travnatý koberec. Dá se to však stihnout v rámci běžné větší, maximálně
několikatýdenní, výluky. Ale výhody a estetická podoba jednoznačně převažují.
 Klesání tratě z Barrandova do Hlubočep.
  Dva snímky z tratě v
Jelení ulici na Hradčanech.
Opatření proti hluku
a vibracím
Problémy s hlukem
jsou dnes prakticky vyřešeny. Speciální konstrukce tramvajového svršku se
štěrkovým ložem v tzv. protihlukové vaně, protivibrační rohože, speciální
upevňovadla kolejnic k pražcům, pryžové bokovnice, zatrávnění nebo zadláždění
prostoru mezi kolejnicemi, to vše snižuje hluk a vibrace na minimum - uvádí se,
že až o 9 dB, tedy o 90 procent. Hlučné betonové maďarské BKV panely, které byly
hitem při stavbě tratí v 80. letech, již opravdu nejsou v módě, tedy aspoň u
novostaveb.
 
Různé ukázky instalace pryžových bokovnic.
 Protihlukové
bokovnice ve výhybkové konstrukci na křižovatce Palmovka horní.
 
Bokovnice na přechodu ze zatrávněného na odkrytý svršek při
vjezu do tunelu. Snímek vpravo ukazuje protivibrační opatření na mostě. Jsou
patrné bokovnice, upevňovadla a dřevěné pražce. A také železná ochrana proti
vykolejení.
 U tratí na vlastním tělese lze instalovat
i protihlukové stěny - snímek je opět z Barrandova. U těch protihlukových
stěn je však třeba si uvědomit, že kromě hlukové bariéry vytvářejí i
neprostupnou a nepřirozenou bariéru v krajině. Mimoto zejména stěny z
neprůhledného materiálu často narušují nebo znemožňují cestujícím výhled z
dopravního prostředku a tím výrazně zhoršují kvalitu cestování a orientaci
cestujících. Navíc na hluk v blízkosti tramvajové nebo železniční tratě
mají vliv i jiné faktory, jako počasí a mikroklima v místě, apod. Mnohdy se
dodatečně ukáže, že instalace protihlukových stěn ani není nutná nebo bývá
přehnaná.
Protihlukové stěny je proto třeba instalovat uváženě.
 Někdy
je vhodné zahloubit trať do mělkého tunelu. I to je vlastně součást
protihlukových opatření. Jsou možné i tunely ražené, a je více než
pravděpodobné, že se objeví třeba na plánované trati do Suchdola..
Parkování
vozidel
Pro ty, kterým dělá neobyčejné starosti,
zda po vybudování tramvajové tratě budou mít kam zaparkovat svého miláčka na
čtyřech gumových kolech, tady máme řešení.
 Parkovací
dům, nebo spíše vícepatrové garáže - to je ta velká budova za tratí. Tyhle
garáže jsou poblíž zastávky K Barrandovu. V pozadí za tramvají dřevěná
protihluková stěna (v tomto místě ovšem poněkud zbytečná).
NAHORU
|
