Trolejbusy v Praze

 

 

 

 

Trolejbusy v Praze dříve

 

Trolejbusy jinde

 

Návrat trolejbusů do Prahy

 

Kolejová doprava

 

Dění v Praze a okolí

 

Web

 

Kontaktní informace

www.trolejbusyvpraze.net

Vytvořil:    Antar    2007 - 2017

mail:   antar@trolejbusyvpraze.net

 

Technické informace

Kliknutím na záhlaví "Trolejbusy v Praze" se vždy dostanete na úvodní stranu - index.

Rozlišení monitoru na šířku:

800 px - použitelné, ale velmi omezeně (nedoporučuje se),

1024 px - dobře použitelné,

1280 px nebo vyšší - optimální, hlavně kvůli větším obrázkům a mapám, kterých je na webu docela dost.

 

Externí odkazy

 

 

Architektura tramvajových tratí

Při budování tramvajových tratí často narážíme na různé předsudky a kusé informace, které můžou dobré dílo zhatit. Obvykle se setkáme s odporem části obyvatel proti výstavbě tramvajové tratě - že prý je tramvaj "příliš hlučná", nebo že dokonce ubere značnou část parkovacích míst pro gumokolové miláčky místních občanů! Přesně to se před pár lety vyskytlo na sídlišti Na Dědině, kde občané tvrdošíjně odmítali připravovanou tramvajovou trať! Podobné peripetie také již několik let provázejí zamýšlenou tramvajovou trať do Bohnic apod.

Takže právě pro tuto část obyvatelstva, která má z nějakého důvodu obavy, že po vybudování tramvajové tratě se jim zhorší životní prostředí, tady máme několik názorných příkladů, že se opravdu není čeho bát. ;-)


Architektura

Velká pozornost je dnes věnována architektonickému ztvárnění a začlenění tramvajové tratě do městské krajiny. Tramvaje tak mají výraznou městotvornou funkci.

 


Tramvajová trať v památkové zóně v Praze na Újezdě. Za pozornost stojí povrchy vozovek a chodníků, provedení zastávky, i stylizované ozdobné provedení trolejových sloupů a pouličních lamp. Koleje mají protihlukovou úpravu, takže tramvaj je zde velmi tichá.

Prakticky stejné historizující sloupy trolejového vedení, integrované s veřejným osvětlením, na rekonstruované křižovatce Výtoň.

 

 


Dláždění z betonových barevných dlaždic je hitem dnešní doby při výstavbě nejen tramvajových tratí. Smyčka Sídliště Barrandov.

 


 

Tramvajová trať v zeleni - v aleji na Mariánských hradbách poblíž zastávky Pražský hrad.


 

Charakter místa podtrhuje i mozaikový povrch chodníků a kamenná žulová zádlažba kolejí.


 

Zastávka Poliklinika Barrandov. Na sídlištích mají architekti více tvůrčích možností a arch. Patrik Kotas toho zde také náležitě využil. Tramvajová trať na Barrandov byla vybudována jako vzorová trať, s patřičnou publicitou. Vypadá to honosně a draze, ve skutečnosti jsou náklady na zbudování takové zastávky jen malým zlomkem skutečných nákladů vynaložených na barrandovskou trať.


 

Největší položku stavebních nákladů totiž spolykal dlouhý tramvajový most přes Růžičkovu rokli, budovaný v dosti náročných geologických podmínkách...

Pokud ovšem na trati nejsou zapotřebí žádné krkolomné stavby, jde takového nebo podobného stavu docílit i s výrazně skromnějším rozpočtem.


 

Zastávky tramvají se tak stávají výraznými orientačními body v městském intravilánu.
Červené Chaplinovo náměstí a bílá konečná Sídliště Barrandov. I trolejové sloupy a stožáry můžou mít atypickou podobu. Zde jsou eliptické brány využity současně pro osvětlení i jako nosníky skleněné střechy zastávky, která současně tvoří protihlukovou stěnu.

 

Jde to ovšem i skromněji, jak dokazují snímky z rekonstruované Sokolovské ulice v Praze.


 

Kdysi nevzhledná komunikace dostala použitím různých povrchů a textur zcela nový vzhled. A došlo i ke zklidnění automobilového provozu.

 

 

 


 

Trať rekonstruovaná po povodni v dolní části Sokolovské ulice - v Karlíně. Pěkně působí mj. zeleně natřené trolejové sloupy a úpravy chodníků.


 

Zde je vidět relativně nový způsob budování zastávek - zastávkový mys ve stanici Křižíkova.


 

 

Tratě s otevřeným svrškem

Hitem posledních let se stává i v Praze to, co např. v Brně a Ostravě znají již dávno. I Praha objevila výhody otevřeného svršku s klasickými železničními kolejnicemi S49. Výhodou je levnější stavba, výrazné snížení hlučnosti, lepší jízdní vlastnosti, i možnost vyšších rychlostí. Trať v Zenklově ulici.


 

A vypadá to pěkně a moderně i bez zákrytu, trať působí "rychlodrážním" dojmem. Ani zastávky nejsou problémem. Zastávky Bulovka a Vychovatelna.
 

Největší pražská tramvaj, Škoda 15 T, zvaná "stodola", na trati u libeňské Vychovatelny podjíždí most Severojižní magistrály. Za pozornost stojí i upevnění trolejí na "tlačném" výložníku.


 

 

Ukázky zatrávněných tramvajových tratí

Zatrávnění je velmi efektní, vylepšuje mikroklima v místě a má výrazné hlukově-tlumící účinky, zejména ve spojení s dalšími prvky kolejového svršku. Má ovšem jednu nevýhodu - asi tak jednou za 10 let se musí obnovit podbití a upevnění kolejnic, případně upravit geometrie koleje, takže se musí trávník snést, provést potřebné práce a opět založit nový travnatý koberec. Dá se to však stihnout v rámci běžné větší, maximálně několikatýdenní, výluky. Ale výhody a estetická podoba jednoznačně převažují.

Klesání tratě z Barrandova do Hlubočep.


 

Dva snímky z tratě v Jelení ulici na Hradčanech.


 

 

Opatření proti hluku a vibracím

Problémy s hlukem jsou dnes prakticky vyřešeny. Speciální konstrukce tramvajového svršku se štěrkovým ložem v tzv. protihlukové vaně, protivibrační rohože, speciální upevňovadla kolejnic k pražcům, pryžové bokovnice, zatrávnění nebo zadláždění prostoru mezi kolejnicemi, to vše snižuje hluk a vibrace na minimum - uvádí se, že až o 9 dB, tedy o 90 procent. Hlučné betonové maďarské BKV panely, které byly hitem při stavbě tratí v 80. letech, již opravdu nejsou v módě, tedy aspoň u novostaveb.

 


Různé ukázky instalace pryžových bokovnic.

 

Protihlukové bokovnice ve výhybkové konstrukci na křižovatce Palmovka horní.


 

 


Bokovnice na přechodu ze zatrávněného na odkrytý svršek při vjezu do tunelu. Snímek vpravo ukazuje protivibrační opatření na mostě. Jsou patrné bokovnice, upevňovadla a dřevěné pražce. A také železná ochrana proti vykolejení.

 

U tratí na vlastním tělese lze instalovat i protihlukové stěny - snímek je opět z Barrandova. U těch protihlukových stěn je však třeba si uvědomit, že kromě hlukové bariéry vytvářejí i neprostupnou a nepřirozenou bariéru v krajině. Mimoto zejména stěny z neprůhledného materiálu často narušují nebo znemožňují cestujícím výhled z dopravního prostředku a tím výrazně zhoršují kvalitu cestování a orientaci cestujících.  Navíc na hluk v blízkosti tramvajové nebo železniční tratě mají vliv i jiné faktory, jako počasí a mikroklima v místě, apod. Mnohdy se dodatečně ukáže, že instalace protihlukových stěn ani není nutná nebo bývá přehnaná.

Protihlukové stěny je proto třeba instalovat uváženě.
 

Někdy je vhodné zahloubit trať do mělkého tunelu. I to je vlastně součást protihlukových opatření. Jsou možné i tunely ražené, a je více než pravděpodobné, že se objeví třeba na plánované trati do Suchdola..

 


 

Parkování vozidel

Pro ty, kterým dělá neobyčejné starosti, zda po vybudování tramvajové tratě budou mít kam zaparkovat svého miláčka na čtyřech gumových kolech, tady máme řešení.

Parkovací dům, nebo spíše vícepatrové garáže - to je ta velká budova za tratí. Tyhle garáže jsou poblíž zastávky K Barrandovu. V pozadí za tramvají dřevěná protihluková stěna (v tomto místě ovšem poněkud zbytečná).

 

 


 

 

NAHORU