|
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
Architektura tramvajových tratíPři budování tramvajových tratí často narážíme na různé předsudky a kusé informace, které můžou dobré dílo zhatit. Obvykle se setkáme s odporem části obyvatel proti výstavbě tramvajové tratě - že prý je tramvaj "příliš hlučná", nebo že dokonce ubere značnou část parkovacích míst pro gumokolové miláčky místních občanů! Přesně to se před pár lety vyskytlo na sídlišti Na Dědině, kde občané tvrdošíjně odmítali připravovanou tramvajovou trať! Podobné peripetie také již několik let provázejí zamýšlenou tramvajovou trať do Bohnic apod. Takže právě pro tuto část obyvatelstva, která má z nějakého důvodu obavy, že po vybudování tramvajové tratě se jim zhorší životní prostředí, tady máme několik názorných příkladů, že se opravdu není čeho bát. ;-) Velká pozornost je dnes věnována architektonickému ztvárnění a začlenění tramvajové tratě do městské krajiny. Tramvaje tak mají výraznou městotvornou funkci.
Prakticky stejné historizující sloupy trolejového vedení, integrované s veřejným osvětlením, na rekonstruované křižovatce Výtoň.
Tramvajová trať v zeleni - v aleji na Mariánských hradbách poblíž zastávky Pražský hrad.
Charakter místa podtrhuje i mozaikový povrch chodníků a kamenná žulová zádlažba kolejí.
Zastávka Poliklinika Barrandov. Na sídlištích mají architekti více tvůrčích možností a arch. Patrik Kotas toho zde také náležitě využil. Tramvajová trať na Barrandov byla vybudována jako vzorová trať, s patřičnou publicitou. Vypadá to honosně a draze, ve skutečnosti jsou náklady na zbudování takové zastávky jen malým zlomkem skutečných nákladů vynaložených na barrandovskou trať.
Největší položku stavebních nákladů totiž spolykal dlouhý tramvajový most přes Růžičkovu rokli, budovaný v dosti náročných geologických podmínkách... Pokud ovšem na trati nejsou zapotřebí žádné krkolomné stavby, jde takového nebo podobného stavu docílit i s výrazně skromnějším rozpočtem.
Zastávky tramvají se tak stávají výraznými orientačními body v městském intravilánu.
Jde to ovšem i skromněji, jak dokazují snímky z rekonstruované Sokolovské ulice v Praze.
Kdysi nevzhledná komunikace dostala použitím různých povrchů a textur zcela nový vzhled. A došlo i ke zklidnění automobilového provozu.
Trať rekonstruovaná po povodni v dolní části Sokolovské ulice - v Karlíně. Pěkně působí mj. zeleně natřené trolejové sloupy a úpravy chodníků.
Zde je vidět relativně nový způsob budování zastávek - zastávkový mys ve stanici Křižíkova.
Hitem posledních let se stává i v Praze to, co např. v Brně a Ostravě znají již dávno. I Praha objevila výhody otevřeného svršku s klasickými železničními kolejnicemi S49. Výhodou je levnější stavba, výrazné snížení hlučnosti, lepší jízdní vlastnosti, i možnost vyšších rychlostí. Trať v Zenklově ulici.
A
vypadá to pěkně a moderně i bez zákrytu, trať působí "rychlodrážním" dojmem. Ani
zastávky nejsou problémem. Zastávky Bulovka a Vychovatelna. Největší pražská tramvaj, Škoda 15 T, zvaná "stodola", na trati u libeňské Vychovatelny podjíždí most Severojižní magistrály. Za pozornost stojí i upevnění trolejí na "tlačném" výložníku.
Ukázky zatrávněných tramvajových tratí Zatrávnění je velmi efektní, vylepšuje mikroklima v místě a má výrazné hlukově-tlumící účinky, zejména ve spojení s dalšími prvky kolejového svršku. Má ovšem jednu nevýhodu - asi tak jednou za 10 let se musí obnovit podbití a upevnění kolejnic, případně upravit geometrie koleje, takže se musí trávník snést, provést potřebné práce a opět založit nový travnatý koberec. Dá se to však stihnout v rámci běžné větší, maximálně několikatýdenní, výluky. Ale výhody a estetická podoba jednoznačně převažují. Klesání tratě z Barrandova do Hlubočep.
Dva snímky z tratě v Jelení ulici na Hradčanech.
Opatření proti hluku a vibracím Problémy s hlukem jsou dnes prakticky vyřešeny. Speciální konstrukce tramvajového svršku se štěrkovým ložem v tzv. protihlukové vaně, protivibrační rohože, speciální upevňovadla kolejnic k pražcům, pryžové bokovnice, zatrávnění nebo zadláždění prostoru mezi kolejnicemi, to vše snižuje hluk a vibrace na minimum - uvádí se, že až o 9 dB, tedy o 90 procent. Hlučné betonové maďarské BKV panely, které byly hitem při stavbě tratí v 80. letech, již opravdu nejsou v módě, tedy aspoň u novostaveb.
Protihlukové bokovnice ve výhybkové konstrukci na křižovatce Palmovka horní.
U tratí na vlastním tělese lze instalovat i protihlukové stěny - snímek je opět z Barrandova. U těch protihlukových stěn je však třeba si uvědomit, že kromě hlukové bariéry vytvářejí i neprostupnou a nepřirozenou bariéru v krajině. Mimoto zejména stěny z neprůhledného materiálu často narušují nebo znemožňují cestujícím výhled z dopravního prostředku a tím výrazně zhoršují kvalitu cestování a orientaci cestujících. Navíc na hluk v blízkosti tramvajové nebo železniční tratě mají vliv i jiné faktory, jako počasí a mikroklima v místě, apod. Mnohdy se dodatečně ukáže, že instalace protihlukových stěn ani není nutná nebo bývá přehnaná.
Protihlukové stěny je proto třeba instalovat uváženě. Někdy je vhodné zahloubit trať do mělkého tunelu. I to je vlastně součást protihlukových opatření. Jsou možné i tunely ražené, a je více než pravděpodobné, že se objeví třeba na plánované trati do Suchdola..
Pro ty, kterým dělá neobyčejné starosti, zda po vybudování tramvajové tratě budou mít kam zaparkovat svého miláčka na čtyřech gumových kolech, tady máme řešení. Parkovací dům, nebo spíše vícepatrové garáže - to je ta velká budova za tratí. Tyhle garáže jsou poblíž zastávky K Barrandovu. V pozadí za tramvají dřevěná protihluková stěna (v tomto místě ovšem poněkud zbytečná).
|
||||||||||||||||||||