Návrh nové trolejbusové sítě v Praze - úvod
Webový (vlastní) návrh trolejbusové sítě
Na tomto webu publikuji vedle oficiálního trolejbusového záměru hl.m.Prahy také
svůj návrh vlastní (webový), tedy do značné míry nezávislý, který ovšem bude
postupně upravován tak, aby oficiální městský záměr (tedy to, co již
je nebo bude realizováno v terénu) doplňoval a rozšiřoval, příp.
modifikoval a předkládal variantní řešení. Doba se prostě mění.
Můj
návrh
trolejbusových linek, zde předkládaný, prošel, prochází a do budoucna pochopitelně
bude procházet svým
vývojem. Od prvních pokusů a úvah z let 1998-1999 až do dnešních dnů se
snaží reflektovat vývoj města a rozvoj ostatních systémů městské dopravy,
přičemž se snaží brát ohled nejen na vývoj kolem MHD (nové i zamýšlené
tramvajové tratě a tratě metra, rozvoj železnice), ale i na stavební rozvoj
města, nové sídelní celky a změny územního plánu. Při návrhu budoucích
trolejbusových linek se obvykle vychází ze stávajících, páteřních, dlouhodobě
"stabilizovaných" autobusových linek a z těch již existujících přepravních
vztahů, o kterých se lze domnívat, že budou zachovány i do budoucna i přes
často překotný rozvoj města.
Principy a zásady nezávislého návrhu
-
Vytvoření sítě kapacitních trolejbusových linek,
navazujících na metro, tramvaje a železnici a pokrývající frekventovaná
spojení dosud nepokrytá kolejovou dopravou, nebo spojení v místech, kde je
kolejová doprava nemožná nebo neekonomická, nebo kam se výhledově neplánuje.
-
Návrh je vytvořen tak, aby zpravidla nekolidoval s
obecně známými a již zveřejněnými záměry výstavby tramvajových tratí
- není to ovšem dogma a najdou se výjimky, zpravidla tam, kde je známo, že
vybudování tramvajové tratě by bylo spojeno se značnými obtížemi, nebo není
uspokojivě dořešeno pokračování tramvajové sítě, a kde se tedy trolejbus
jeví jako lepší řešení.
-
Páteřní spojení realizovaná jako
dlouhé tangenciální nebo radiální linky s poměrně krátkým
intervalem. Jinde jsou
trolejbusy použity jako napáječe metra, příp. tramvají a železnice.
Linky budou provozované zpravidla kapacitními, většinou článkovými vozidly v
elektrické trakci, a měly by být hierarchicky nadřazené autobusům (není to
ovšem dogma).
-
Návrh počítá s tím, že část trolejbusů (jedná se o
tzv. parciální trolejbusy) bude
vybavena doplňkovým bateriovým pohonem pro provoz v úsecích bez trolejového
vedení, případně pro manipulační nebo nouzové přejezdy. Trakční baterie
se předpokládají menších rozměrů (aby nesnižovaly obsaditelnost vozidla a
nezvyšovaly výrazně hmotnost) a takové konstrukce, aby bylo možné průběžně
dobíjet baterie ze standardního trolejového vedení za jízdy. Výdrž baterie
(dojezd) bez průběžného dobíjení se předpokládá tak 15-25 km. Linky jsou navrženy
tak, aby trolejbus ujel pod trolejí přibližně 60 až 100 % trasy linky.
Samozřejmě pokud je linka ze 100 % zatrolejována, lze používat ortodoxní
trolejbusy, tj. vozy čistě závislé trakce bez alternativních pohonů, což
však vyžaduje i složité zatrolejování vozoven.
-
Pokud je někde provozován souběh trolejbusů s autobusy, je snaha to řešit tak, aby v dopravní špičce byly trasy pokryty trolejbusovou trakcí
aspoň ze 60 procent (v sedle to vychází více).
-
Respektování tradičních přepravních vztahů, směrů a
zvyklostí cestujících v maximální možné míře, pochopitelně s přihlédnutím k
dalšímu rozvoji města.
-
Z důvodů požadavku na rovnoměrnější zatížení elektrické
sítě ve špičkách a v sedlech (smazání rozdílu), které v konečném důsledku
zlevňuje provoz, lze v sedlech pracovních dnů provozovat trolejbusy ve
srovnání s původními autobusovými linkami častěji (např. v intervalu 10
nebo 12 minut místo "autobusových" 15), čímž se jízdní řád přiblíží tramvajovému.
Tím se zvýší kvalita přepravy v některých denních obdobích.
Předpoklady úspěšné realizace návrhu
-
Výstavba energetického zázemí, měníren, kabelové a
trolejové sítě.
-
Úpravy stávajících autobusových terminálů
přestavbou na trolejbusový provoz (trolejové stopy, rozvětvení, odstavy,
dobíjecí místa a zařízení).
-
Zavedení preference trolejbusů tam, kde to jde -
vyhrazené pruhy pro trolejbusy aspoň ve směru do centra, detekce na
signalizacích na křižovatkách, ale i jízda po tramvajových kolejích, pokud
nedochází ke kolizi soustav trakčního vedení.
-
Úpravy některých křižovatek, umožňující jednoduché a účelné vedení
trolejových stop, přestavba malých a nevhodných kruhových objezdů...
Trolejbus je drážní vozidlo, nikoliv pouhý "autobus pod drátama",
takže u tohoto vlastního nezávislého návrhu k tomu podle toho přistupujeme,
i když třeba oficiálně to může být jinak.
-
Stavba tří až pěti vozoven - je možné adaptovat
stávající prostory užívané pro autobusy, protože zavádění trolejbusů nutně
přinese redukci autobusů.
-
A především - politická vůle a dostatek finančních
prostředků - vyplatí se to! Podle mnohých zdrojů se vložené investice
vrátí nejdéle do dvou desetiletí. Životnost trolejbusů je dnes 15-20 let,
životnost trolejí dokonce 40 let.
Varianty
a sektory navržené trolejbusové sítě
NAHORU
Označení linek MHD
Způsob označení trolejbusových linek byl zpočátku inspirován proslulým
návrhem DP z roku 1991 Trolejbusy Anděl - Jinonice, který zavedl číselnou
řadu od 70 výše, takže bylo tohoto způsobu dlouho používáno i zde. Protože
tento způsob již s rostoucím množstvím variant přestal vyhovovat, vracíme se
k pražské tradici označování trolejbusových linek číselnou řadou 51 -
89.
Pražský systém označení linek MHD bude tedy vypadat
takto:
Druh dopravy |
Označení linek (číselné řady od 29.4.2017) |
Metro |
A, B, C, D |
Tramvaje |
1 - 49, noční 91-99 |
Trolejbusy městské |
51 - 89 |
Autobusy městské |
101 - 299, noční 901-949 |
Autobusy příměstské PID |
301 - 799, noční 951-999 |
Vlaky PID |
S1 - S49 nebo čísla tratí dle železničního jízdního řádu |
Poznámka: Vzhledem k charakteru navrženého systému
trolejbusové dopravy (páteřní linky, napáječe) se neuvažuje o nočních
trolejbusových linkách. Pokud by bylo potřeba zřídit noční trolejbusovou
linku, jednalo by se patrně o:
-
linku provozovanou parciálním trolejbusem, tedy v části
trasy bez trolejového vedení, v takovém případě bude mít číslo jako městský
noční autobus (tj. 901-949).
-
linku, která je totožná s denní linkou a provozovaná
nepřetržitě 24 h denně, v takovém případě bude mít číslo příslušné denní
linky.
Příměstské linky PID obsluhované trolejbusy
(zpravidla se jedná o úseky pojížděné na alternativní pohon bez trolejí)
mají stejnou číselnou řadu jako příměstské autobusové linky PID.
Vysvětlivky k popisu
variant
V
tabulkách provozních parametrů navržených linek se používají následující
označení.
SD |
standardní
trolejbus nebo autobus (obvykle délky 12 m) |
SD+ |
třínápravový
jednočlánkový trolejbus nebo autobus kapacitnější než standardní (délky
zpravidla 15 m) |
KB |
kloubový
trolejbus nebo autobus (2článkový, obvykle délky 18 m) |
KB+ |
3článkový kloubový trolejbus
nebo autobus délky 24 m, příp. 2článkový 8nápravový délky nad 20 m. |
Md |
midibus
(délek 7,5 m; 8,5 m, 9,5 m; 10 m apod., může být upřesněno) |
R |
ranní
špička pracovního dne |
S |
dopolední
sedlo pracovního dne |
O |
odpolední
špička pracovního dne |
V |
večer po
dvacáté hodině |
So |
sobota |
Ne |
neděle a
svátek |
Intervaly v minutách jsou vždy uváděny přesně v pořadí
R/S/O/V//So/Ne (tj. soboty a neděle vždy za
dvojitým lomítkem).
Změny názvů zastávek
Lokalita |
Stávající název |
Nový název |
Braník |
U Staré
pošty |
Dominikánský dvůr |
Braník |
Přístaviště |
Branická |
Zbraslav |
U Včely |
Pirnerova |
Zbraslav |
Na
Drahách |
Horní
Zbraslav |
Smíchov |
Hřebenka |
Hřebenky |
Smíchov |
U
Waltrovky |
Waltrovka |
Modřany |
Cukrovar
Modřany |
Nové
Modřany |
Modřany |
Družná |
K Trnkám |
Smíchov |
Smíchovské nádraží |
Nádraží
Smíchov |
Dejvice |
Hradčanská |
Bruska |
Dejvice |
Čínská |
Podbabské náměstí |
Ďáblice |
Šimůnkova |
Žernosecká |
|
|
|
|
|
|
Další značky jsou vysvětleny na stránkách variant pod tabulkami, ve kterých
jsou použity.
Poslední aktualizace 25. 10. 2023.
Varianty
a sektory navržené trolejbusové sítě
NAHORU
|