Pražská
trolejbusová archeologie
Strahov a
Hřebenky
Zrušená trať Na Hřebenkách - Klamovka - Vozovna Košíře
Manipulační trať z Hřebenek do dílen těžké údržby
trolejbusů v Košířích, ve většině průběhu jednostopá. Vznikla v roce 1958,
zanikla společně se zbytkem trolejbusové sítě v roce 1972. Vedena ulicemi Na
Hřebenkách, Podbělohorskou a Plzeňskou, s jednoduchým kusým ukotvením na dvoře
vozovny Košíře.
Smyčka na Hřebenkách.
Takový pohled by se naskytl řidiči trolejbusu jedoucího z dílen v Košířích.
15.9.2007
Ulice Na Hřebenkách. Místo, kde se
jednostopá trať rozdvojovala na dvě protisměrné stopy, každá byla vedena po jiné
komunikaci až k ulici Podbělohorské. Tam trať již dvoustopě pokračovala na
Klamovku a k vozovně. V době provozu trolejbusů to zde vypadalo více
"venkovsky", viladomy na snímku jsou stavěné nedávno.
19.11.2006
Základ trolejového sloupu dodnes trčí ze
země poblíž místa rozdvojení tratě. 19.11.2006
Zbytky příčných trolejových převěsů
na domech v
prostoru zastávky autobusů Klamovka v Podbělohorské ulici. 15.9.2007
NX
Křižovatka
Klamovka. Zde se trať stáčela doprava k vozovně. 19.11.2006
Příjezd
k vozovně Košíře - dílnám těžké údržby trolejbusů. V době provozu trolejbusů
byla tramvajová trať vedena v ose ulice, vozovka byla obousměrná a dlážděná.
15.9.2007
Ukončení
tratě ve vozovně Košíře. Trolejové stopy zde měly pouze kusé ukotvení na
nádvoří. V halách trolejbusová trolej nebyla instalována, vozy byly
přetahovány traktorem. V období 1990-1992 se reálně uvažovalo o obnovení provozu
trolejbusů do Jinonic. Vozovna Košíře měla být reaktivována jako depo vozidel
pro tuto zamýšlenou trať. To se nakonec neuskutečnilo. 8.11.2006
Na
nádvoří vozovny se nacházejí tři trolejbusové sloupy. Původní informace, že byly
instalovány až v 90. letech, se ukázala jako nepravdivá. Jsou to opravdu původní
trolejbusové sloupy a pocházejí z roku 1958. 22.6.2011
Celkový pohled na tři haly vozovny.
Původně byla vozovna určena pro tramvaje, které ji opustily v roce 1937, když
byla dostavěna vozovna elektrických drah Motol. Již tehdy se uvažovalo o možném
využití vozovny Košíře pro trolejbusy. Původně měla každá hala 5 vrat (pro 5
kolejí), po adaptaci na trolejbusy byl počet vrat v každé hale snížen na tři.
8.11.2006
Sloup a kotevní růžice
s napínákem na nádvoří vozovny.
Ta trolejová růžice
možná pochází ještě od tramvají. 8.11.2006, 22.6.2011
Pohled od vjezdových vrat do dvora
vozovny. Sama vozovna má již své dny patrně také sečteny, protože se vážně
uvažuje o její demolici a nahrazení nějakým větším, více skleněným a hlavně
"reprezentativnějším" objektem - pochopitelně pro komerční účely. 8.11.2006
Dvůr
vozovny. 12.6.2011
Nízká
budova vpravo od vjezdu byla vybudována v 50. letech při adaptaci vozovny na
trolejbusové dílny, které se sem přestěhovaly z Dejvic. Při úpravách plánovaných
v 90. letech měla být zbourána a v rohu pozemku měl být vybudován nový vjezd na
Plzeňskou třídu. Na parkovém pozemku vedle vozovny směrem k Jinonické ulici měla
být postavena odstavná plocha. 22.6.2011
Vnitřek
vozovny. Podobně jako vozovna Na Valentince,
také tato vozovna je dnes využívána pro učňovské středisko - a také se zde
opravují automobily. V minulosti vozovna (kromě MHD) sloužila mj. jako sklad
leteckého materiálu, garáže servisních vozů pro čištění komunikací atd. Není
vyloučeno, že některé prohlížecí kanály jsou z trolejbusové éry, ovšem jejich
počet a umístění se v průběhu času měnilo s využitím vozovny. 22.6.2011
Interiér
pravé haly. Snímek pořízený při exkurzi pořádané Kroužkem přátel MHD. 22.6.2011
V
prvních dvou halách zprava můžeme najít železné výztuže střešní konstrukce,
provedené z historických tramvajových kolejnic, použitých nepochybně ze
sneseného kolejiště. To bylo sneseno až v roce 1956 během adaptace objektu na
dílny těžké údržby trolejbusů. Z nerovného povrchu paty kolejnice (levý snímek)
je patrné, že koleje byly položeny bez pražců "naboso", tj. přímo na štěrkové
lože - v 1. polovině 20. století běžný způsob, protože tramvaje byly lehčí.
12.6.2011
Zadní
(jižní) strana vozovny Košíře obrácená do Vrchlického ulice. Zde je vidět, v jak
náročném terénu tato stavba vznikla - základy objektu sahají do hloubky až 6
metrů. 11.4.2009
Poslední aktualizace 17. 04. 2023
NAHORU
Rozcestník s mapami
tratí na stránce Archeologie
|