Trolejbusy v Praze

 

 

 

 

Trolejbusy v Praze dříve

 

Trolejbusy jinde

 

Návrat trolejbusů do Prahy

 

Kolejová doprava

 

Dění v Praze a okolí

 

Web

 

Kontaktní informace

www.trolejbusyvpraze.net

Vytváří:   
Antar       
od roku 2007 

mail:  
antar@trolejbusyvpraze.net

 

 

 

 

Technické informace

Kliknutím na červenožluté záhlaví
"Trolejbusy v Praze"
se vždy dostanete na úvodní stranu.

 

 

 

 

Externí odkazy

 

 

 

Děčínská trolejbusová archeologie


Zrušená trať Podmokly - Bynov

 

Trať dána do provozu v roce 1952, zrušena 1973. Vedena z centra děčínské městské části Podmokly ulicemi Prokopa Holého a Teplická údolím Jílovského potoka do Bynova, kde na prostranství před zámkem byla smyčka.

 

Všechny snímky byly pořízeny 12. 8. 2009.

 

Úsek mezi nádražím a Husovým náměstím v Podmoklech lze považovat za začátek bynovské tratě. Na Husově náměstí najdeme tyto trolejové růžice.


Ulice Prokopa Holého. Pohled směrem k Husovu náměstí. Na křižovatce s Ruskou ulicí (u žlutého domu v ohybu ulice) se připojovala trolejbusová trať od Chrochvic.
Dům s lékárnou nám nejspíš prozrazuje, kde byly před křižovatkou umístěny trolejové výhybky. V záběru je celkem 5 růžic blízko sebe.


Pohled ulicí Prokopa Holého vzhůru ke křižovatce s Teplickou ulicí. Názorně je vidět značně kopcovitý terén, v jakém bylo město Podmokly vybudováno. Terén nadmíru vhodný pro trolejbusy.


Na domě vedle kostela, na křižovatce Teplické s Raisovou ulicí, najdeme pěkně dochované růžice i s tlumičem nárazů, izolátorem a kusem převěsného drátu.


Růžice na domech proti kostelu. Teplická ulice.
Pohled Teplickou ulicí směrem k centru Podmokel. Nové fasády domů poměrně ostře kontrastují s okolními omšelými budovami. V proluce naproti je městské divadlo. I zde najdeme růžice i na nových fasádách.


Autobusy děčínského dopravního podniku směřující do Bynova a Bělé a čekající před křižovatkou. Nad nimi trolejové růžice.
Nebezpečná křižovatka s Pivovarskou ulicí. Často se tady tvoří kolony. Světelná signalizace byla v minulosti nahrazena pouhým blikajícím žlutým světlem. Protože autobusy od Husova náměstí přijíždějí po vedlejší silnici, nabírají tady až několik minut zpoždění.
Růžice v různém stavu na křižovatce Teplická - Pivovarská.
Další růžice, jejich torza nebo závěsné háky trolejí nalezneme na domech pár desítek metrů za křižovatkou.


Růžice na domě mezi ulicemi Saská a Na Výšinách.
Zde opouštíme vnitroměstskou zástavbu Děčína. Snímek je pořízen poblíž vyústění ulic Vojanova a Saská. Pohled od Bynova.


Směrem ven z města jsou podél Teplické ulice staré vily a viladomy, na kterých i přes rekonstrukce přežívají trolejové růžice.


Trolejové růžice na nové fasádě domu.


Trolejové růžice v Teplické.
V dalším úseku je kamenná opěrná zeď s torzem železného trolejového sloupu.
Některé růžice jsou umístěny v místech, kde by je nikdo nečekal, jako na této hospodářské budově asi 8 m od silnice. Je to ukázka toho, jak úsporně byly v 50. letech stavěny trolejbusové tratě. Dnes by to kvůli protestům vlastníků nemovitostí většinou nebylo možné.
Růžice na domě poblíž vyústění Oldřichovské ulice.
Teplická výpadovka zvolna stoupá a objevuje se několik pěkně zachovaných železobetonových sloupů. Vlevo pohled k Děčínu, vpravo k Bynovu.
Další růžice. Nebo aspoň stopy po nich... 
Růžice v Teplické.
Růžice v Teplické.
Růžice v Teplické. Pohled k Děčínu.
Ale blížíme se k Bynovu. U místní školy se nachází trolejový sloup. I s napínákem.
Na druhé straně jsou v zemi základy dalších sloupů. A jak je vidět, železobetonové sloupy zde byly i kulaté. I když ty byly asi v menšině.


Náměstí v Bynově. Dochovaný trolejový sloup (lampa) se závěsným okem.


Betonový trolejový sloup je dnes natřen na žluto a využíván jako reklamní stojan. Vědí místní, k čemu kdysi sloužil?


Trolejová růžice na hospodě v Bynově.


Náměstí v Bynově. Konec tratě. Narůžovělá budova na prostředním snímku je místní zámeček zbudovaný ze staré tvrze. Na prostranství před ním se kdysi otáčely trolejbusy. Současná autobusová smyčka Bynov je na sídlišti o několik set metrů dále.

 

NAHORU

Zpět na Mimopražskou archeologii