Trolejbusy v Praze

 

 

 

 

Trolejbusy v Praze dříve

 

Trolejbusy jinde

 

Návrat trolejbusů do Prahy

 

Kolejová doprava

 

Dění v Praze a okolí

 

Web

 

Kontaktní informace

www.trolejbusyvpraze.net

Vytvořil:    Antar    2007 - 2017

mail:   antar@trolejbusyvpraze.net

 

Technické informace

Kliknutím na záhlaví "Trolejbusy v Praze" se vždy dostanete na úvodní stranu - index.

Rozlišení monitoru na šířku:

800 px - použitelné, ale velmi omezeně (nedoporučuje se),

1024 px - dobře použitelné,

1280 px nebo vyšší - optimální, hlavně kvůli větším obrázkům a mapám, kterých je na webu docela dost.

 

Externí odkazy

 

 

Návrhy rozšíření sítě metra


Teoretické prodloužení metra D na sever

O připravované výstavbě metra D v trase Náměstí Míru - Pankrác - Nové Dvory - Písnice toho už bylo napsáno mnoho. Změny se dělaly jak na jejím jižním ukončení (depo) tak na severním konci v centru města. Zatím má metro D končit na Náměstí Míru, ale některé úvahy směřují k ukončení o kus dále na Hlavním nádraží, nebo dokonce Náměstí republiky, jako variantní trasování ke dříve zamýšlené trati na Žižkov.

Pro následující úvahy budeme předpokládat první část trasy D v podobě Depo Písnice - Pankrác - Náměstí Míru - Hlavní nádraží - Náměstí Republiky. Bude to úvaha pro hodně vzdálenou budoucnost, a je otázkou, zda to má vůbec smysl.

Idea druhé - severní - části trasy metra D. Ze stanice Náměstí Republiky, kde je přestup na B, vede trať metra přes Letnou,  Bubeneč a Troju do Bohnic a Čimic.

Tato varianta se dá uvažovat tehdy, pokud nebude postaven most Troja - Podbaba, ani jiné zkapacitnění MHD v Bohnicích a Čimicích, např. tramvajové trati do Kobylis. Pak lze takto řešit nejen obsluhu ZOO, ale i sídlišť Bohnice a Čimice, navíc v návaznosti na dálniční okruh kolem Prahy, pokud bude realizována jeho poměrně necitlivá varianta pres Suchdol.


 

Tunely se předpokládají většinou ražené, jednokolejné nebo dvoukolejné. Otázkou ovšem zůstává faktická proveditelnost stavby, protože podmínky jsou zejména pod Letnou značně obtížné. Je nutné se tam vyhnout:

  • tunelu Blanka, včetně technologických chodeb, protože právě v těchto místech začíná Blanka sestupovat k Vltavě,

  • Letenskému tunelu,

  • Rudolfově štole,

  • rozsáhlým podzemním prostorám pod Letenskou plání a někdejším Stalinovým pomníkem.

Velké problémy lze očekávat také v místě čistírny odpadních vod v Bubenči, při podcházení Vltavy v Troji, dále jak se vyhnout nebo jak podejít nebo nenarušit chráněné a cenné trojské vinice (terroir, vodní režim atd.), zoologickou a botanickou zahradu atd.

 

Technické parametry stanic, pokud by stavba byla proveditelná

Stanice Náměstí Republiky - ražená, s jedním nebo dvěma vestibuly a obratovými kolejemi, a přestupem na linku B. Možná, že by mohla být blíže k povrchu, tak 20-25 m než stanice metra B, která je v hloubce 40 m.

Stanice Letná - ražená a pravděpodobně dosti hluboko, odhadem tak 50 m (nebo ještě více) pod povrchem. Dá se asi uvažovat o jednom vestibulu někde na Letenské pláni.

Stanice Bubeneč - ražená, také ve značné hloubce tak 40-45 m, s jedním vestibulem do prostoru Sibiřského náměstí.

Stanice Troja - ražená (hloubenou tam patrně nejde dát, pokud by nemělo dojít k devastaci zástavby v okolí ZOO, Trojského zámku a vinic), hloubka nějakých 15-20 m, jeden vestibul, který bylo by vhodné umístit buď ke hlavnímu vchodu do ZOO, tam, kde je dnes smyčka linky a-112, anebo k severnímu vchodu do ZOO v ulici Pod Hrachovkou.

Stanice Bohnice - ražená, hloubka tak 45 m. Dva vestibuly - jeden do prostoru křižovatky Zhořelecká - Lodžská, a druhý směrem k nákupnímu centru Krakov. 

Stanice Čimice - mělce založená, mohla by být i hloubená, v blízkosti dnešní smyčky MHD Sídliště Čimice. Menší terminál MHD, parkoviště P+R. Možnost ukončení městských a příměstských linek.

 

Zda má tato úvaha vůbec smysl, ukáže až čas. A také další rozvoj města. Rozhodně je to záležitost spíše mnoha desítek miliard Kč a horizontu několika desetiletí.

 

NAHORU