Pražská
trolejbusová archeologie
Střešovice a Dejvice
Zrušená trať Střešovice – Svatý Matěj
Nejstarší provozní trať v Praze, uvedená do provozu v roce 1936. Zrušena 1959.
Od vozovny vedena ulicemi Patočkova, Na Ořechovce, Starodejvická, Velvarská
(Evropská), Na Pískách a Šárecká. U Matěje ukončena jednostopou smyčkou,
na kterou byla později napojena trať ke garážím Dejvice. Úsek Vozovna Střešovice
- Bořislavka byl od roku 1942 užíván jen manipulačně.
Tramvajová vozovna
Střešovice byla zároveň první trolejbusovou vozovnou v republice. Pro
remízování trolejbusů byl v roce 1936 vyhrazen prostor bývalých kolejí 1 a
2. Provoz trolejbusů zrušen v roce 1959. V 90. letech byl zrušen i pravidelný
provoz tramvají a vozovna byla upravena na muzeum pražské městské dopravy. Horní
polovina vozovny je využívána jako výstavní hala pro exponáty historických
vozidel, dolní polovina tvoří technické zázemí muzea (dílny, sklady atd.)
Linky K, 51.
  Vozovna
Střešovice - první trolejbusová vozovna v Praze. Pro deponování trolejbusů byly
určeny prostory kolejí 1 a 2, tedy první a druhá vrata v krajní hale vlevo.
Zbytek byl i nadále určen pro tramvaje. Dnes je zde muzeum MHD. 21.1.2007
 Vnitřek
vozovny. Krajní část remízní haly s kolejemi 1 a 2. Dnes tvoří hlavní "chodbu"
muzea s obrazovou a dokumentární expozicí. 17.9.2011
   Na
konstrukci střechy jsou dodnes patrná místa závěsů historických trolejbusových
trolejí - díry po šroubech. Pravděpodobně byly použity závěsy podobné konstrukce
jako ve vozovně na Valentince. 17.9.2011
  Koleje
1 a 2 jsou ukončeny zdí, ve které jsou staré háky na zavěšení tramvajových
trolejbusových trolejí. Tato část haly je výrazně kratší a nedosahuje až k zadní
stěně vozovny. 17.9.2011
  Legendární
a v době pořízení snímku čerstvě zrekonstruovaný trolejbus Tatra T 400 číslo
9431 (ovšem s původní verzí čísla, bez té devítky vpředu) má svoje místo v zadní
části vozovny. Nad ním vidíme trolejovou stopu. Je dlouhá 70 m a v současnosti
je to jediná funkční trolejbusová trať v Praze. Trolejbus je opatřen menší čelní
linkovou orientací (číslo 55) z 1. poloviny 50. let. Později byly orientace
vyměněny za větší, velikostí podobné tramvajovým.17.9.2011
  A
tohle je vůz Škoda 8 Tr číslo 9494 (také se starým číslem). Ten měl více štěstí
- byl zrekonstruován a zprovozněn o mnoho let dříve, než Tatra. Také má za sebou
již docela dost propagačních jízd po českých městech. 17.9.2011
 Na
historických trolejbusech je patrný jeden z typických znaků pražského
trolejbusového provozu, tzv. pražská křidélka. Tak se označoval zvláštní tvar
smykových sběračových botek, jejichž postranní části byly směrem dozadu
prodlouženy jakýmisi výstupky. Mělo to zřejmě zlepšovat kontakt s trolejí a
usnadňovat průjezd křížení a výhybek. V jiných městech toto řešení nenajdeme.
17.9.2011
  Ve
sbírkách muzea se nachází i tato historická trolejová výhybka. Byla kdysi
náhodně nalezena při adaptaci vozovny a podle sdělení pracovníků muzea pochází
ze smyčky Orionka. Některé její součásti jsou dřevěné - např. obloukový odtah.
Vpravo detail výměnového tělesa. 17.9.2011
 Zajímavé
srovnání moderní tahové výhybky Elektroline se starou historickou výhybkou. Ta
historická normálně nebyla vystavována, snímky jsou z akce Společnosti pro
pražskou trolejbusovou dopravu k 2. Evropskému trolejbusovému dni. Výhybka je
dnes již renovována a je součástí trolejové expozice "Bez drátů to nejde" v
zadní části haly. 17.9.2011
 A
jdeme na trať. Křižovatka
Patočkovy ulice s Pevnostní. Zde se manipulační trať lomila v ostrém úhlu téměř
o 180 stupňů k vozovně Střešovice. 21.1.2007
 Křižovatka ulic Na Ořechovce a Pevnostní, pod
střešovickou vozovnou. Začátek trolejbusové linky k Matěji. Zde se nacházela smyčka a ještě
koncem 90. let zde bylo několik původních železných trakčních sloupů
s ozdobnými hlavicemi. Při rekonstrukci chodníků byly odstraněny. V
době pořízení snímku zbyly jen
2 sloupy (dnes lampy), stožár zcela vlevo byl napájecí.
Dnes jsou zde tenké lampy Eltodo. 5.3.2006
 Jiný pohled na křižovatku Pevnostní s bývalou smyčkou a
ještě s oběma sloupy. 21.1.2007
 Jeden ze sloupů, později upravený na
lampu.
Sloupy byly odstraněny někdy v roce 2012. 5.3.2006 NX
 Detail druhého sloupu. Že se opravdu jedná o původní trolejový sloup, a to napájecí,
dokazují dva kruhové otvory - vývody kabelů - ve sloupu přibližně 1,3 m nad
zemí. Ze smyčky vedla krátká manipulační trať
do vozovny Střešovice.
5.3.2006 NX
 Ulice
Na Ořechovce. 21.1.2007
 Někdejší
společenské a obchodní centrum čtvrti Ořechovka na Macharově náměstí. 4.4.2009
  Také
na Macharově náměstí se donedávna nacházely lampy, které kdysi mohly být trolejbusovými
sloupy. Nasvědčovala by tomu jejich tloušťka, umístění, i vroubkované
pojistkové skříňky, typické pro 50. a 60. léta. Možná byly vybudovány až v
závěru trolejbusového provozu, mohly být ovšem zřízeny daleko později až po
jeho zrušení... Také jsou již minulostí, nové lampy jsou mnohem tenčí. 4.4.2009
NX
 Klesání z Ořechovky k podjezdu pod Buštěhradskou dráhou.
5.3.2006
 Podjezd na konci Starodejvické ulice pod
Buštěhradskou dráhou. Na mostovce jsou dodnes patrné závěsné háky a
zrezavělé šrouby, na nichž byly upevněny izolační desky.
5.3.2006
 Detail závěsných háků trolejí.
5.3.2006
 Spodní část mostovky podjezdu se šrouby na upevnění izolačních desek.
5.3.2006
   Detailní
pohledy na různé dochované závěsné háky na zavěšení trolejí a izolačních
desek. 9.3.2014
 Podjezd
ve směru od Bořislavky. 9.3.2014
 Ve Starodejvické ulici lze najít tyto nenápadné prohlubně
- základy trolejbusových sloupů. Je vůbec s podivem, že se ještě dochovaly,
protože trolejbusy zde byly zrušeny již v roce 1959. Povrch chodníku byl
původně dlážděný, později byl přeasfaltován, jak to bylo zvykem v 50.
letech... Dlažba je možná dodnes skryta pod omšelým asfaltem. 21.1.2007
  Starodejvická ulice při pohledu od Bořislavky...
21.1.2007, 9.3.2014
 ...A
při pohledu opačným směrem od podjezdu Buštěhradské dráhy. Je vidět, že oba
jízdní pásy mají ještě "historickou" šířku 6 m, jízdní pruhy jsou tedy pouze
3 m široké. Tak se stavěly komunikace ve 20. a 30. letech. 9.3.2014
  V
tomto prostoru byla stanice trolejbusů Bořislavka. Byla zde
trolejbusová smyčka, tramvajové koleje vedly přibližně v místech zasněženého
trávníku v popředí na prvním snímku. Směřovaly do dnešní Kladenské ulice, kterou tramvaje
jezdily přibližně do roku 1967. Pak byla v souvislosti s výstavbou sídliště
Červený Vrch dána do provozu nová hlavní ulice - Žukovova, později zvaná
Leninova a ještě později Evropská.
5.3.2006, 3.2.2007
  Pozůstatky
trolejových růžic na domech v prostoru bývalé smyčky Bořislavka. Je
pravděpodobné, že nesly společně trolejbusovou i tramvajovou trolej.
9.3.2014
  Zbytky
růžic jsou i dále směrem ke Starodejvické ulici. 9.3.2014
  Otisk
po růžici na opačné straně Evropské ulice. 9.3.2014
 O kousek dále v dnešním autobusovém obratišti Bořislavka
lze spatřit zapomenutý trakční sloup. Nejedná se však o sloup trolejbusový,
jak se někde mylně uvádí. Tak "daleko" od ulice Na Pískách se trolejbusy
nikdy nedostaly. Je to sloup pocházející pravděpodobně právě ze staré tramvajové trati vedené
Kladenskou ulicí. V době provozu trolejbusů dnešní autobusová smyčka na Bořislavce ještě neexistovala.
21.1.2007
 Sloup
je ovšem posunut trochu severněji, než by odpovídalo souvislé řadě sloupů
(lamp) na okraji někdejší okraj Kladenské ulice, takže nelze vyloučit jeho
přemístění, dodatečné umístění nebo nějaké jiné využití. V Kladenské ulici o
kus dále najdeme lampy, které
kdysi nesly tramvajovou trolej, a dají se najít i stopy po trolejových
růžicích na budovách. 21.1.2007
  Dva záběry z ulice Na Pískách. 3.2.2007, 5.3.2006
  Zastávka a-131 Špitálka, na větším snímku je na domě (vedle balkonu)
patrná
charakteristická stopa po trolejovém závěsu. Závěsy na domech zde byly výjimkou, vzhledem
k charakteru zástavby byla trolej v oblasti Hanspaulky a ulice Na Pískách
umístěna téměř výhradně na sloupech. 3.2.2007,
5.3.2006
  Jediná
věc, která v horní části tratě dlouho připomínala někdejší trolejbusy,
byl trolejový
sloup v Šárecké ulici, patrně napájecí.
5.3.2006 NX
  V
roce 2009 rozhodl Dopravní podnik o vybudování nějakého monumentu, který by
připomínal trolejbusovou dopravu v Praze. Bylo vybráno právě místo v Šárecké
ulici. V květnu 2009 začala realizace záměru. Stávající starý sloup byl
vytažen a nahrazen dvojicí repasovaných historických sloupů. Ty se původně
nacházely na Malvazinkách, odkud byly 19.2.2009 odstraněny. Proti originálu jsou o něco vyšší, ale to
nevadí. Levý snímek je ještě bez převěsu, vpravo už je trolejbusový pomník
kompletní. 27.6.2009, 2.7.2009
  Trolejový
převěs ovšem svým provedením odpovídá spíše stavu na přelomu 60. a 70. let,
tedy v závěru trolejbusového provozu v Praze. Jsou použity typické "ušáky" a
delší svorky, určené pro mírné oblouky. Původní vedení ze 30. let
vypadalo poněkud jinak, zvolené řešení je více nadčasové. 2.7.2009
 Detail
ukotvení převěsu ke sloupu. Ty zvonečkovité porcelánové izolátory byly od
konce 60. let charakteristické zejména pro tramvajovou trolej. 2.7.2009
 Ještě
jeden pohled, tentokrát z opačného směru, od Bořislavky. S autobusem linky 131.
Pomník byl "uveden do provozu" 1.7.2009, tedy přesně 50 let a jeden den od
zrušení první trolejbusové linky v Praze. 2.7.2009
 Šárecká ulice směrem k Matěji,
ještě s původním historickým sloupem.5.3.2006 NX
 Blížíme
se ke konci traťového úseku.
3.2.2007
 Pohled ke kostelu svatého Matěje. Autobus linky
a-131 míří na Bořislavku. 3.2.2007
   Někdejší
trolejbusová smyčka Svatý Matěj. Dnes ji vymezuje zelený ostrůvek, V době
provozu trolejbusů to byla dlážděná smyčka se dvěma ostrůvky, mezi kterými
procházela hlavní komunikace, která tak smyčku půlila. Hlavní silnice byla
mnohem užší, než dnes. 27.6.2009
 V
prostoru smyčky u zděného plotu dodnes najdeme základ jednoho z trolejových
sloupů. Byla to nejmenší smyčka v celé trolejbusové síti, s poloměrem pouze
7,5 m. V roce 1955 byla smyčka rekonstruována kvůli napojení tratě do
Dejvic. V blízké budoucnosti se v souvislosti s obnovením trolejbusové
dopravy v lokalitě připravuje rozsáhlá rekonstrukce celého prostoru křižovatky. 27.6.2009
Poslední aktualizace 10. 10. 2022
NAHORU
Rozcestník s
mapami tratí na stránce Archeologie
|
