Trolejbusy v Praze

 

 

 

 

Trolejbusy v Praze dříve

 

Trolejbusy jinde

 

Návrat trolejbusů do Prahy

 

Kolejová doprava

 

Dění v Praze a okolí

 

Web

 

Kontaktní informace

www.trolejbusyvpraze.net

Vytvořil:    Antar    2007 - 2017

mail:   antar@trolejbusyvpraze.net

 

Technické informace

Kliknutím na záhlaví "Trolejbusy v Praze" se vždy dostanete na úvodní stranu - index.

Rozlišení monitoru na šířku:

800 px - použitelné, ale velmi omezeně (nedoporučuje se),

1024 px - dobře použitelné,

1280 px nebo vyšší - optimální, hlavně kvůli větším obrázkům a mapám, kterých je na webu docela dost.

 

Externí odkazy

 

 

Pražská trolejbusová archeologie

Střešovice a Dejvice


Zrušená trať Střešovice – Svatý Matěj

Nejstarší provozní trať v Praze, uvedená do provozu v roce 1936. Zrušena 1959. Od vozovny vedena ulicemi Patočkova, Na Ořechovce, Starodejvická, Velvarská (Evropská), Na Pískách a Šárecká.  U Matěje ukončena jednostopou smyčkou, na kterou byla později napojena trať ke garážím Dejvice. Úsek Vozovna Střešovice - Bořislavka byl od roku 1942 užíván jen manipulačně.

Tramvajová vozovna Střešovice byla zároveň první trolejbusovou vozovnou v republice. Pro remízování trolejbusů byl v roce 1936 vyhrazen prostor  bývalých kolejí 1 a 2. Provoz trolejbusů zrušen v roce 1959. V 90. letech byl zrušen i pravidelný provoz tramvají a vozovna byla upravena na muzeum pražské městské dopravy. Horní polovina vozovny je využívána jako výstavní hala pro exponáty historických vozidel, dolní polovina tvoří technické zázemí muzea (dílny, sklady atd.)

Linky K, 51.

 

Vozovna Střešovice - první trolejbusová vozovna v Praze. Pro deponování trolejbusů byly určeny prostory kolejí 1 a 2, tedy první a druhá vrata v krajní hale vlevo. Zbytek byl i nadále určen pro tramvaje. Dnes je zde muzeum MHD. 21.1.2007


Vnitřek vozovny. Krajní část remízní haly s kolejemi 1 a 2. Dnes tvoří hlavní "chodbu" muzea s obrazovou a dokumentární expozicí. 17.9.2011


Na konstrukci střechy jsou dodnes patrná místa závěsů historických trolejbusových trolejí - díry po šroubech. Pravděpodobně byly použity závěsy podobné konstrukce jako ve vozovně na Valentince. 17.9.2011
Koleje 1 a 2 jsou ukončeny zdí, ve které jsou staré háky na zavěšení tramvajových  trolejbusových trolejí. Tato část haly je výrazně kratší a nedosahuje až k zadní stěně vozovny. 17.9.2011


Legendární a v době pořízení snímku čerstvě zrekonstruovaný trolejbus Tatra T 400 číslo 9431 (ovšem s původní verzí čísla, bez té devítky vpředu) má svoje místo v zadní části vozovny. Nad ním vidíme trolejovou stopu. Je dlouhá 70 m a v současnosti je to jediná funkční trolejbusová trať v Praze. Trolejbus je opatřen menší čelní linkovou orientací (číslo 55) z 1. poloviny 50. let. Později byly orientace vyměněny za větší, velikostí podobné tramvajovým.17.9.2011
A tohle je vůz Škoda 8 Tr číslo 9494 (také se starým číslem). Ten měl více štěstí - byl zrekonstruován a zprovozněn o mnoho let dříve, než Tatra. Také má za sebou již docela dost propagačních jízd po českých městech. 17.9.2011


Na historických trolejbusech je patrný jeden z typických znaků pražského trolejbusového provozu, tzv. pražská křidélka. Tak se označoval zvláštní tvar smykových sběračových botek, jejichž postranní části byly směrem dozadu prodlouženy jakýmisi výstupky. Mělo to zřejmě zlepšovat kontakt s trolejí a usnadňovat průjezd křížení a výhybek. V jiných městech toto řešení nenajdeme. 17.9.2011


Ve sbírkách muzea se nachází i tato historická trolejová výhybka. Byla kdysi náhodně nalezena při adaptaci vozovny a podle sdělení pracovníků muzea pochází ze smyčky Orionka. Některé její součásti jsou dřevěné - např. obloukový odtah. Vpravo detail výměnového tělesa. 17.9.2011


Zajímavé srovnání moderní tahové výhybky Elektroline se starou historickou výhybkou. Ta historická normálně nebyla vystavována, snímky jsou z akce Společnosti pro pražskou trolejbusovou dopravu k 2. Evropskému trolejbusovému dni. Výhybka je dnes již renovována a je součástí trolejové expozice "Bez drátů to nejde" v zadní části haly. 17.9.2011
A jdeme na trať. Křižovatka Patočkovy ulice s Pevnostní. Zde se manipulační trať lomila v ostrém úhlu téměř o 180 stupňů k vozovně Střešovice. 21.1.2007


Křižovatka ulic Na Ořechovce a Pevnostní, pod střešovickou vozovnou. Začátek trolejbusové linky k Matěji. Zde se nacházela smyčka a ještě koncem 90. let zde bylo několik původních železných trakčních sloupů s ozdobnými hlavicemi. Při rekonstrukci chodníků byly odstraněny. V době pořízení snímku zbyly jen 2 sloupy (dnes lampy), stožár zcela vlevo byl napájecí. Dnes jsou zde tenké lampy Eltodo. 5.3.2006
Jiný pohled na křižovatku Pevnostní s bývalou smyčkou a ještě s oběma sloupy. 21.1.2007


Jeden ze sloupů, později upravený na lampu. Sloupy byly odstraněny někdy v roce 2012. 5.3.2006 NX


Detail druhého sloupu. Že se opravdu jedná o původní trolejový sloup, a to napájecí, dokazují dva kruhové otvory - vývody kabelů - ve sloupu přibližně 1,3 m nad zemí. Ze smyčky vedla krátká manipulační trať do vozovny Střešovice. 5.3.2006 NX


Ulice Na Ořechovce. 21.1.2007


Někdejší společenské a obchodní centrum čtvrti Ořechovka na Macharově náměstí. 4.4.2009


Také na Macharově náměstí se donedávna nacházely lampy, které kdysi mohly být trolejbusovými sloupy. Nasvědčovala by tomu jejich tloušťka, umístění, i vroubkované pojistkové skříňky, typické pro 50. a 60. léta. Možná byly vybudovány až v závěru trolejbusového provozu, mohly být ovšem zřízeny daleko později až po jeho zrušení... Také jsou již minulostí, nové lampy jsou mnohem tenčí.  4.4.2009 NX
Klesání z Ořechovky k podjezdu pod Buštěhradskou dráhou. 5.3.2006


Podjezd na konci Starodejvické ulice pod Buštěhradskou dráhou. Na mostovce jsou dodnes patrné závěsné háky a zrezavělé šrouby, na nichž byly upevněny izolační desky. 5.3.2006


Detail závěsných háků trolejí. 5.3.2006


Spodní část mostovky podjezdu se šrouby na upevnění izolačních desek. 5.3.2006


Detailní pohledy na různé dochované závěsné háky na zavěšení trolejí a izolačních desek. 9.3.2014


Podjezd ve směru od Bořislavky. 9.3.2014


Ve Starodejvické ulici lze najít tyto nenápadné prohlubně - základy trolejbusových sloupů. Je vůbec s podivem, že se ještě dochovaly, protože trolejbusy zde byly zrušeny již v roce 1959. Povrch chodníku byl původně dlážděný, později byl přeasfaltován, jak to bylo zvykem v 50. letech... Dlažba je možná dodnes skryta pod omšelým asfaltem. 21.1.2007


Starodejvická ulice při pohledu od Bořislavky... 21.1.2007, 9.3.2014


...A při pohledu opačným směrem od podjezdu Buštěhradské dráhy. Je vidět, že oba jízdní pásy mají ještě "historickou" šířku 6 m, jízdní pruhy jsou tedy pouze 3 m široké. Tak se stavěly komunikace ve 20. a 30. letech. 9.3.2014


V tomto prostoru byla stanice trolejbusů Bořislavka. Byla zde trolejbusová smyčka, tramvajové koleje vedly přibližně v místech zasněženého trávníku v popředí na prvním snímku. Směřovaly do dnešní Kladenské ulice, kterou tramvaje jezdily přibližně do roku 1967. Pak byla v souvislosti s výstavbou sídliště Červený Vrch dána do provozu nová hlavní ulice - Žukovova, později zvaná Leninova a ještě později Evropská. 5.3.2006, 3.2.2007
Pozůstatky trolejových růžic na domech v prostoru bývalé smyčky Bořislavka. Je pravděpodobné, že nesly společně trolejbusovou i tramvajovou trolej. 9.3.2014


Zbytky růžic jsou i dále směrem ke Starodejvické ulici. 9.3.2014


Otisk po růžici na opačné straně Evropské ulice. 9.3.2014


O kousek dále v dnešním autobusovém obratišti Bořislavka lze spatřit zapomenutý trakční sloup. Nejedná se však o sloup trolejbusový, jak se někde mylně uvádí. Tak "daleko" od ulice Na Pískách se trolejbusy nikdy nedostaly. Je to sloup pocházející pravděpodobně právě ze staré tramvajové trati vedené Kladenskou ulicí. V době provozu trolejbusů dnešní autobusová smyčka na Bořislavce ještě neexistovala.  21.1.2007


Sloup je ovšem posunut trochu severněji, než by odpovídalo souvislé řadě sloupů (lamp) na okraji někdejší okraj Kladenské ulice, takže nelze vyloučit jeho přemístění, dodatečné umístění nebo nějaké jiné využití. V Kladenské ulici o kus dále najdeme lampy, které kdysi nesly tramvajovou trolej, a dají se najít i stopy po trolejových růžicích na budovách. 21.1.2007


Dva záběry z ulice Na Pískách. 3.2.2007, 5.3.2006

 


Zastávka a-131 Špitálka, na větším snímku je na domě (vedle balkonu) patrná charakteristická stopa po trolejovém závěsu. Závěsy na domech zde byly výjimkou, vzhledem k charakteru zástavby byla trolej v oblasti Hanspaulky a ulice Na Pískách umístěna téměř výhradně na sloupech.  3.2.2007, 5.3.2006
Jediná věc, která v horní části tratě donedávna připomínala někdejší trolejbusy, byl trolejový sloup v Šárecké ulici, patrně napájecí. 5.3.2006 NX


V roce 2009 rozhodl Dopravní podnik o vybudování nějakého monumentu, který by připomínal trolejbusovou dopravu v Praze. Bylo vybráno právě místo v Šárecké ulici. V květnu 2009 začala realizace záměru. Stávající starý sloup byl vytažen a nahrazen dvojicí repasovaných historických sloupů. Ty se původně nacházely na Malvazinkách, odkud byly 19.2.2009 odstraněny. Proti originálu jsou o něco vyšší, ale to nevadí. Levý snímek je ještě bez převěsu, vpravo už je trolejbusový pomník kompletní. 27.6.2009, 2.7.2009
Trolejový převěs ovšem svým provedením odpovídá spíše stavu na přelomu 60. a 70. let, tedy v závěru trolejbusového provozu v Praze. Jsou použity typické "ušáky" a delší svorky, určené pro mírné oblouky. Původní vedení ze 30. let vypadalo poněkud jinak, zvolené řešení je více nadčasové. 2.7.2009
Detail ukotvení převěsu ke sloupu. Ty zvonečkovité porcelánové izolátory byly od konce 60. let charakteristické zejména pro tramvajovou trolej. 2.7.2009


Ještě jeden pohled, tentokrát z opačného směru, od Bořislavky. S autobusem linky 131. Pomník byl "uveden do provozu" 1.7.2009, tedy přesně 50 let a jeden den od zrušení první trolejbusové linky v Praze. 2.7.2009


Šárecká ulice směrem k Matěji, ještě s původním historickým sloupem.5.3.2006 NX


Blížíme se ke konci traťového úseku. Dnešní zastávky linky a-131 směr Hradčanská je posunutá o kus jižněji od někdejší smyčky.  3.2.2007


Pohled ke kostelu svatého Matěje. Autobus linky a-131 míří na Bořislavku. 3.2.2007


Někdejší trolejbusová smyčka Svatý Matěj. Dnes ji vymezuje zelený ostrůvek, V době provozu trolejbusů to byla dlážděná smyčka se dvěma ostrůvky, mezi kterými procházela hlavní komunikace, která tak smyčku půlila. Hlavní silnice byla mnohem užší, než dnes.   27.6.2009
V prostoru smyčky u zděného plotu dodnes najdeme základ jednoho z trolejových sloupů. Byla to nejmenší smyčka v celé trolejbusové síti, s poloměrem pouze 7,5 m. V roce 1955 byla smyčka rekonstruována kvůli napojení tratě do Dejvic. 27.6.2009


 

NAHORU

Rozcestník s mapami tratí na stránce Archeologie