|
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
Návrhy nových tramvajových tratíTrať Dvorce - Budějovická - Spořilov Původní návrh trati Dvorce - Pankrác Tramvajová trať Dvorce - Pankrác je pokusem o obnovu tramvajových tratí zaniklých při zahájení provozu na lince metra C v roce 1974. Novým prvkem je propojení Jeremenkovou ulicí s Podolím a nový městský most spojující Smíchov a Dvorce. Tento most byl původně navržen v ose Jeremenkovy ulice, takže by v prostoru Dvorců vznikla úplná tramvajová křižovatka s jízdou do všech směrů (typu Palmovka). To je komplikované pro přestupy. Proto je most situován poněkud severněji, čímž bude umožněn přestup ve stanici Dvorce mezi směry Modřany - Výtoň a Pankrác - Smíchov (příp. Barrandov) u jedné nástupní hrany bez nutnosti přebíhání křižovatky. Dále se předpokládalo zlepšení dopravní obslužnosti v oblasti Zelené Lišky, která tehdy byla bez denní povrchové dopravy. Na Budějovické ulici se zvažovalo využití středního dělícího pásu po kdysi zrušené tramvajové trati. Náš návrh z roku 2007 předpokládal vedení tramvaje v oblasti Budějovické přímo Olbrachtovou a Jeremenkovou ulicí. Variantně mohla být tramvajová trať vedena ulicí Antala Staška a Na Strži, kolem polikliniky Budějovická. Samozřejmě už tehdy jsme uvažovali vybudování Dvoreckého mostu, a to nikoliv v prodloužení Jeremenkovy ulice, jak zněl tehdy oficiální návrh, ale poněkud severněji. Pozdější vývoj nám dal za pravdu.
Vedení
tratě Olbrachtovou ulicí - hlavní varianta. Posunutá poloha Dvoreckého mostu byla také výhodná i proto, že ho v návrhu bylo možné využít pro jednu nebo obě trolejbusové stopy zamýšlené tratě ze Smíchova do Braníku a na Lhotku, pro případ, že by z nějakého důvodu nešlo vybudovat trolejbusovou trať po Barrandovském mostě. Jednodušší trojúhelníkové tramvajové křižovatky se doplňují dalšími trolejbusovými stopami snadněji, než by tomu bylo u plné "čtyřcípé" tramvajové křižovatky. Náš příklad, jak by mohl most vypadat v praxi, pochází již z roku 2007. Městem Prahou schválená a od roku 2022 realizovaná podoba mostu se s tím v zásadě shoduje. Poloha mostu byla zvolena tak, aby se na dvorecké straně pokud možno nemuselo nic bourat. Na druhém břehu most v obou případech kříží mimoúrovňově Strakonickou ulici. Je zachována zastávka nekolejové MHD Lihovar ve stávající podobě. ________ trolejbusová trolej
Jsou vyznačeny červenou čarou i trolejbusové stopy, nicméně zejména výsledné řešení zlíchovského předmostí z roku 2022 instalaci trolejbusových trolejí vylučuje, nebo přinejmenším zásadně komplikuje. Takže bude lépe provozovat trolejbusovou dopravu po mostě parciálně na trakční baterie a další trolejbusovou trať vybudovat na Barrandovském mostě. Návrh je samozřejmě použitelný i bez trolejbusové dopravy.
Možné pokračování tramvajové tratě z Budějovické na Spořilov V souvislosti s problematickým spojením Pankráce a Budějovické dříve navrženou tramvajovou tratí (možný zánik parkovacích míst, nesouhlas místních obyvatel) se nabízí otázka, kam dále tramvají od stanice metra Budějovická. Existuje idea tzv. Jižní tramvajové tangenty, která spočívá v pokračování ulicemi Vyskočilova (kolem Brumlovky), V Zápolí a Pekárenská kolem odstavného nádraží Jih do ulice U Plynárny, kde by se napojila na již existující tramvajovou trať, s budoucím zatím nejasným pokračováním kolem Edenu na Želivského. V ulici Pekárenské se však pod zemí v trase zamýšlené tramvaje nachází potrubí velkého průměru (vodovod, teplovod, parovod...), které vedení tramvajové trati mj. kvůli bludným proudům s největší pravděpodobností znemožňuje. Mimoto by takové řešení nenahradilo dnešní autobusovou linku 118, protože neobsluhuje sídliště Spořilov a starý Kačerov. Linka 118 by tedy musela být zachována aspoň v úseku Spořilov - Budějovická v souběhu s tramvají. Linku 118 máme zpracovanou v konverzi na trolejbusovou linku 78, což je patrně stavebně jednodušší řešení, už proto, že souběhům s trolejbusy se v návrhu tramvajové trati stejně nevyhneme, nicméně pokud trváme na realizaci Jižní tangenty a chceme tramvaj vedenou Jeremenkovou ulicí někam smysluplně prodloužit, nabízí se právě spojení dále přes starý Kačerov a Spořilov, s vazbou na budoucí směr na sever. Nejproblematičtější je asi situace na starém Kačerově, kde jsou poměrně úzké ulice, takže buď by tramvajová trať zabrala ulici celou, což by bylo spojeno se zánikem mnoha parkovacích míst, nebo by bylo nutné vést každou kolej (směr jízdy) po samostatných komunikacích. Je to obtížné, nicméně nejspíš proveditelné. Dalším problémem je vyústění tramvajové trati v ulici Severovýchodní I a její napojení na trať Nusle - Chdovská - Spořilov. Patrně by to nešlo bez přemostění části Spořilovské ulice, přičemž by se využilo její plánované zakrytí tubusem. To je spojeno s přeložkami jízdních pruhů Spořilovské a s budováním nájezdových estakád pro tramvaje, které by pak jezdily částečně po stropě tubusu zakrývajícího Spořilovskou ulici. Technické řešení je opět obtížné, ale snad proveditelné. Celá trasa tangenty by tak byla jen o něco delší, než tangenta vedená Pekárenskou ulicí, a zachovávala by všechna tradiční spojení v oblasti Spořilova. V zásadě jsou dvě varianty, jak to provést. Varianta 1 Předpokládá v oblasti Kačerova obousměrné vedení tramvajové trati ulicí V Zápolí. Varianta 2 Předpokládá v oblasti Kačerova jednokolejné jednosměrné úseky - směr na Budějovickou je veden ulicí V Zápolí a směr na Spořilov je veden ulicí Podle Kačerova, což si vyžádá změnu dopravní situace v ulicích Podle Kačerova a Na Záhonech - jednosměrky, prohození dnešních směrů jízdy, úpravy křižovatek, SSZ atd. V ostatních úsecích jsou obě varianty stejné. Pokud jde o zbývající autobusové linky 170 a 138, ty můžou být ponechány jako doplňkové, anebo může být linka 170 kvůli souběhu s tramvají redukována, rozdělena apod. Poslední aktualizace 26. 06. 2023
|
||||||||||||||||||||